Hon na pačlověky

Co se stylizace týče, tak je to značně své. Můj problém je však právě s ní, jelikož jednotlivé styly (poetika dětského dobrodružství, vážnější nota a naprosto střelená) zde vzájemně vůbec neladí. Nevytváří jeden soudržný celek, ale chvíli se jede tak a za chvíli zase onak, čímž se bortí celý koncept a nefunguje kvůli tomu emocionální stránka, na které to do značné míry stojí a padá. Jakkoli se to tedy snaží o jakýsi mix "Malého Ramba optikou Wese Andersona", tak zůstalo čistě u snahy, která sice nenudí, příjemně se na ní kouká a rychle uběhne, ale stejně tak rychle (ne-li rychleji) se z hlavy také vykouří. (17.10.2016)

Když jsem viděl jméno Sam Neill, věděl jsem, že se bude jednat o netradiční roli, tohoto vynikajícího herce. On byl více jak z 50% důvod, proč jsem se na "Hunt for the Wilderpeople" podíval. A přeci jen, ta role mrzutého a "neodolatelného" strýčka panu Neillovi sedí! Musím vyzdvihnout neuvěřitelnou a nádhernou krajinu Nového Zélandu. Už od prvního záběru chytáte, hltáte a dýcháte, jako by jste sami byli, v té nádherné Bushi, plné zeleně kopců, stromů a dalších nádherných míst. Ricky Vám ani nepřijde, jako nezvladatelný mladý klučina. Spíše je to dítě, které se životem nudí a nebaví ho přelétat z jedné rodiny, do druhé. Scéna, kde si Sam Neill na úkor Rickyho (vyvrátí, zlomí) kotník, je tak vtipná, že se jí nejde nesmát. Humor je na místě! A to, že v jednu chvíli se smějete a hned v další chvíli Vám zase nemusí být do zpěvu, dělá tento příběh krásným. Rickyho slézání z koně nemělo chybu! Milovník humoru si přijde na své. Je to jako v životě. Střídají se zde humorné situace, s těmi těžkými chvílemi. (05.02.2017)

Můj druhá film od Waititiho a znova trefa do černého. Ten chlap zkrátka ví, co chce říct. Ano, máme tu starého chlapa a pubertálního kluka, kteří k sobě najdou cestu, ale příběh je vyprávěný poctivě a upřímně a je okořeněný trochou ujetého humoru. Je to film, na který musíte mít náladu, abyste ho dostatečně ocenili, ale přinejmenším výkony Sama Neilla a jeho mladého sekundanta stojí za to. (03.03.2017)

Nesčetněkrát notovaná písnička a přesto se jí Waititimu podařilo zahrát tak, aby zněla jinak. Oproti podobně laděným záležitostem má film nespornou výhodu v přírodě Nového Zélandu, která tu hraje jednu ze zásadních rolí a pak taky v povedeném castingu. Sam Neil je jistota a starého bručouna si tady střihnul s chutí a představitel dětské role byl přesně tím správným spratkem, jakým měl být. Co se gagů a vtípků týče, tak tu není nic, co by jste někde jinde neviděli, ale halvní kouzlo snímku spočívá právě v tom, že se tu člověk dokáže zasmát tisíckrát viděným věcem. 75% (08.10.2016)

Sam Neill je vyloženě výborný herec a jelikož se teď delší dobu ve filmech moc neobjevuje, byl jsem o to radši, že jsem si ho mohl zde patřičně užít. V kombinaci s Waititiho zvráceným humorem a z počátku záměrně nesympatickým Julianem Dennisonem (teď už jej znáte z Deadpoola) se jedná o vynikající feel-good film na propršené sobotní odpoledne. Nejsem fanoušek Waititiho režie, ale Honem na pačlověky mě vážně uchvátil a silně přemýšlím, že si v budoucnu doženu i nějaké jeho starší kousky. (07.07.2018)