Hon na pačlověky

Nápadité, krásne, roztomilé, s jemným nádychom fantázie a vtipu, pri príjemnej hudbe a luxusnom prostredí vám týchto pár ľudí predstaví Nový Zéland a množstvo jeho pozitív. Rozhodne si môžem dovoliť hovoriť o filme ako o jednom z najlepších roku 2016, pretože som si nezvolila gangsterský život, to on si zvolil mňa. (17.10.2016)

Nevrlý, postarší vidlák z novozélanské buše a problémový kluk bez rodičů jsou na útěku před zákonem tak dlouho, až k sobě najdou cestu. Velice "low key", jednoduchý příběh, který je ale vyprávěný velmi obratně a se srdcem na správném místě. Tenhle příběh o dvou sympatických loserech, je odlehčený trochu ujetým (novozélanským) humorem, který mi trochu připomněl starší dílka Petera Jacksona. Příroda je nádherná a oba hlavní protagonisté své role zvládají s přehledem - mladý Julian Dennison má přirozený talent a Sam Neill je zkušený veterán, který má i ve svém věku obrovské charisma. Příjemné je, že tenhle film patří do kategorie "zahřeje u srdíčka" bez toho, aby byl patetický. 70 % (28.02.2017)

Za prvé je to odpočinkový film, pokud je člověk v náladě užije si záběry přírody a jemný humor, kterého je ve filmu dostatek. Téma útěku do divočiny před paní ze sociálky je neotřelé a jelikož na útěku ti dva potkávají různé podivné lidi, i toto je docela sranda. Sam Neill byl výbornou volbou, ale i ten kluk to zvládá dobře, i když jsem se jeho zjevu na začátku docela lekl. Příjemný film, který mi připomněl návštěvu Zélandu před deseti lety. 80% (02.09.2017)

Kvůli Jojo Rabbit jsem se prostě musel vydat na stezku za zhlédnutím filmů od Taiky, protože mě svým jedinečným stylem začíná bavit čím dál tím více. A Hunt for Wilderpeople opět zahřál svou lidskostí u srdíčka. V jádru velice jednoduchý příběh bez nějaké inovativní zápletky, ale tím svým podáním si mě film získal. Sam Neill se dá rozhodně zařadit mezi ten největší tahák filmu, jeho suchý humor mě párkrát slušně rozesmál, a Julian Dennison už je pak tou pomyslnou třešničkou na dortu. Ta absurdnost, která z filmu číší na každém kroku, mě vůbec nevadila, ba naopak bych si teď ten film bez této obrovské nadsázky nedokázal vskutku ani představit. Jak jsem již zmiňoval, tak humorem je film protkán po celou dobu stopáže nazdory tomu, že opět přijde taktéž i vážnými chvilkami, z kterých vám do smíchu fakticky není.....A tím si mě Waititi zviklal na svou stranu, ta jeho schopnost bezchybně namixovat tyto dva žánry k sobě. Za mě dávám 79 % (12.02.2020)

Taika Waititi mě poslední parodií na upíry rozesmál na tolik, jako hodně dlouho nikdo jiný. Předpokládal jsem tedy, že Hon na pačlověky bude v podobném duchu, jenže to jsem se trošku přepočítal. Rozhodně se nejedná o nevtipný film. Jen mi dobrý nápad a omezený vtip přetlačila novozélandská krajina, která je tou hlavní a nejdůležitější postavou celého filmu. Jasně, taky v tom má dost prsty ten malej tlustej kluk, co prezentuje národ Maorů potlačený současným komerčním světem, ve kterém v jeho případě vládne černej gang raperů v čele s Jay-Z. Jenže jsem se nemohl zbavit dojmu, že jeho postava je občas trošku za hranou v porovnání s tím, v čem jsem žil já. Po filmu jsem měl až skoro pocit, že dnešním mladým přestávám rozumět a to jsem jejich součástí byl ještě před nedávnou dobou. Taika Waititi to ale směřoval dobře a tak dnešní moderní svět chytře postavil proti samotné přírodě, ze které Maorové vychází, a i když byl závěr dost brutálně přepálenej, tak mě to pořád na necelé dvě hodiny dokázalo bavit. (07.04.2017)