Sing Street

Luxusní práce a jeden z nejlepších muzikálů, který jsem kdy viděl. Příběhově sice jde o milionkrát o ohranou zápletku o mladé lásce. To však vůbec ničemu nevadí, předvídatelnost mi byla naprosto ukradená, protože to na čem celý film stojí je retro atmosféra osmdesátých let a perfektní soundtrack. Písničky jsou naprosto skvělé a jednoduše řečeno, pasují do každé scény jak prdel na hrnec. A Lucy Boyton je nádherná. Za mě plná palba 96%. PS: je úlet sledovat Malíčka smát se a synchronizovaně tančit :D :D (17.07.2016)

Další generační výpověď, která jede (víceméně) na popových baladách a playbacku. Ještě k tomu vypráví o lásce k holce, která che být modelkou a hlavního hrdinu zaujala svojí krásou. Kdyby to aspoň nepředstíralo, že na pozadí stojí téma toho, jak strašně důležitý je dotáhnout rebelii vůči autoritám do zdárnýho konce. (10.08.2017)

Film je chvílemi romantickou komedií o chlapci snažící se získat starší dívku, chvílemi rodinným dramatem o mezilidských vztazích, zmařených ideálech a bratrské lásce, ovšem čím je snímek celou dobu je hudební výběr parádních 80.let. Irská škola jako prostředí pro vznik pop-futuristické kapely ve které se dají dohromady tragédi ročníku působí velmi dobře. Škoda jen, že snímek nepůsobí právě tím uceleným dojmem a nevyvaruje se mnohdy až kýčových scén... (19.09.2016)

První půlka je sice dost teen ale je příjemně zábavná a vtipná, což se o druhé půlce, která mnohem víc tlačí do popředí romantickou linku a celou tu nesmyslnou naivitu, říct nedá. To samé rozdělení je i na použitou hudbu. Z první poloviny je hodně cítit vliv osmdesátkové scény, druhá polovina jakoby hudebně skočila o deset let dopředu a zní dost nepatřičně. Dost rozporuplný snímek a dost rozporuplné pocity. (15.12.2017)

Hudbu jako prostředek generační vzpoury má každá generace, tohle je nostalgické ohlédnutí za generací dospívající v 80. letech minulého století, za generací Nové vlny. John Carney je na tenhle druh z hudebních kořenů vzrostlých nízkorozpočtových filmů specialista, s Once vyhrál už i festival v Sundance, a tak je jeho ,,fiktivní dokument" o vzniku dublinské skupiny Sing Street ve správných režisérských rukou... Jediná slabší chvilka je v onom muzikálovém čísle v tělocvičně, jinak je film civilní, správně syrový a...poctivý...a to je to, čím získá srdce diváka...na nic velkého si nehraje...čirá radost ze skvělé britské hudby... Podstata hudby je jenom jedna a Johny Carneymu se jí opakovaně ve svých filmech daří dotknout... ,,Žádná žena nemůže opravdu milovat chlapa, který poslouchá Phila Collinse." (06.08.2016)