Sing Street

Boy meets girl. Girl unimpressed. Boy starts band. John Carney přichází s novým hudebním kouskem, kde tentokrát hrají roli osmdesátá léta a teenageři. Pokud jste byli nadšeni z Begin Again, tenhle film vás nemůže zklamat. Carney opět dokazuje, že feel-good filmy prostě umí - a tenhle se u mě okamžitě řadí mezi nejpříjemnější filmy poslední doby. Vykouzlí vám od první minuty na tváři úsměv, který se vás bude držet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Pohodová hudba, sympatická parta outsiderů, milá lovestory a jedna hláška za druhou - prostě hudební komedie, jak má být! Odpouštím i ten přehnaně americký závěr, protože Sing Street se mi náramně trefil jak do noty, tak do nálady. Soundtrack je u hudebních filmů polovina úspěchu - a tuhle osmdesátkovou hudbu prostě nejde nemilovat! Už dva dny neposlouchám nic jiného než tenhle soundtrack :-) (22.05.2016)

[3,5*]     "So, what do you play yourself?"     Potešila ma táto milá komédia (alebo ak chcete, dramédia) o dospievaní, o prvej láske, či o hudbe 80. rokov, ku ktorej cítim nostalgiu, keďže som na nej vyrastal (jasné, Duran Duran naozaj nie sú Beatles, ale v tej dobe pre mňa dosť znamenali). Film ma bavil svojim humorom, ale dokázal ma zasiahnuť aj po emočnej stránke (výborná romantická linka). Postavy stvárnené novými tvárami sú takí správni týpkovia s pôvabnými akcentmi, hlavný hrdina Conor (Ferdia Walsh-Peelo) je sympaťák, ktorému sa dá fandiť, objekt jeho túžby, Raphina (Lucy Boynton), je príťažlivá a iskrenie medzi nimi je ukážkové. Mimochodom, obaja títo mladí herci, vtedy prakticky neznámi, si odvtedy stihli zahrať významné role v oscarových filmoch (CODA (2021), resp. Bohemian Rhapsody (2018)). Potešil ma krásny odkaz na môj milovaný Back to the Future (1985), nepotešil ma ale záver, v ktorom film stráca dych a začína prevládať scenáristická naivita. Preto som sa aj v poslednej štvrtine filmu priklonil k 3 hviezdičkám, hoci som dovtedy bol presvedčený, že dám 4.     "You want to have actual sexual intercourse, right?" "Yeah. What, what?" (19.09.2022)

Velice příjemný film, na zpravení špatné nálady, který pobaví, zahřeje u srdíčka a nabije vás tu pravou britsko/irskou filmařinou. Hlavní herci jsou sympatičtí, empatičtí, vtipní a herecky nadaní, takže jim věříte každou sekundu co se na plátně objeví. Za mě POVEDENÝ FEEL GOO FILM. 8/10 (05.11.2023)

Co na tom, že se o osmdesátkách škodolibě mluví jako o období nevkusu, a většinou oprávněně, pořád je to mé mládí, a to se počítá. Některé zákonitosti jsou navíc univerzální – kapela se vždy zakládá kvůli holkám a nejdůležitější je vždy její název a "imidž“ muzikantů. To ostatní se pořeší časem. A Phila Collinse fakt nesnáším. (26.03.2017)

Těžko se věří tomu, že se nejedná o žádný životopisný film, protože je to tak natočené, ale jsem si jistá, že nějakou inspiraci režisér a tvůrci filmu v hudebních skupinách našli. Všechny hudební skupiny přece začínali podobně, že? Příběh krásně šlapal od začátku do konce, bavila jsem se, skvělá hudba, super nápad. Hlavní postava mi byla velmi sympatická, stejně tak i Raphina. A konec se mi zdál vážně snový. (08.04.2017)