VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (141)
Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. ()
No neviem. Na Hawksov Scarface som sa tešil ako Švéd na výplatný týždeň, a nakoniec som zostal sklamaný a mierne rozčarovaný. Áno, Hawks bol vždy výborný režisér, to mu neupieram, ale bol to zároveň aj typický hollywoodsky režisér, a tak je jeho film možno až príliš priamočiary, s jednoduchým scenárom a príbehom, nekomplikovanými postavami a osobnosťami. Ale to by až tak nevadilo. Navyše Paul Muni je skutočne skvelý, je tam veľa prestreliek a akcie celkovo, a záver je rovnako štýlový ako ten DePalmov. A tu sa dostávam ku kameňu úrazu. DePalmov "remake" (ktorý vlastne remakom technicky nie je), ktorý som videl už dávno, je jednoducho po každej stránke úplne inde. Zatiaľ čo Hawksova verzia je "len" prvopočiatkom gangsterky. Nič viac, nič menej. 70% ()
„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! ()
Scarface Briana De Palmu z roku 1983 sa v mojej topke drží už veľmi dlhú dobu a silno pochybujem, že ho z nej niekedy v budúcnosti vyhodím. To samo o sebe hovorí o mojom vzťahu k filmu a dôvodu, prečo som sa k zhliadnutiu pôvodnej verzie odhodlal. Ako som očakával, nenastalo žiadne sklamanie, ba práve noapak, dostalo sa mi výborného a neuveriteľne autentického zážitku a dobovej atmosféry mafiánskeho sveta. Snímok môžem jednoznačne doporučiť milovníkom gangsteriek a prehlásiť, že v tomto prípade sa jedná o absolútne zrelé vínko, ktorému vek na kvalite rozhodne neuberá. Navyše Paul Muni alias Tony Camonte svoju rolu zahral vskutku bravúrne! Je to pašák. ()
Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. ()
Reklama