Paterson

Nemam slov. Naozaj. Ten film zomna vysal doslova vsetko. Chut zit, premyslat, existovat, este aj snahu napisat tieto riadky. Film bol dokonalym stvarnenim nudy, nicoty, absolutneho nihilizmu. Zapletka neexistovala, hlavna postava bol nesympaticky, nudny flegmatik s este nudnejsim zivotom. Jeho priatelka - nestabilna, emocionalna, naivna a mierne manipulativna latina s obsesiou s "istymi" farbami. Stereotypny stary cierny barman, vedlajsie postavy a ich dialogy boli horsie jak NPC z GTA. Este aj ten chrciaci maly sprosty pes ma natom celom iritoval - aspon nakonci tu totalnu prazdnotu mierne naplnil. Naozaj som dufal, ze na konci filmu vsetci zahadne zomru a dom bude zvonka natrety na ciernobielo. Nadhernym paradoxom na tom vsetkom je, ze tento film som si pozrel na zaklade nepriameho odporucenia od spoluziaka zo strednej, ktory ho oznacil za svoj oblubeny. Uz mi je jasne, preco som si s nim nikdy nerozumel... (05.09.2022)

Filmová poézia a krásna oslava obyčajného partnerského života... Aj keď sa tu na prvý pohľad nič také svetoborné neudeje, celý film pozostáva totiž zo 7 dní, v ktorom obaja aktéri žijú len takým obyčajným, bezproblémovým životom a jedinou vzrušujúcou udalosťou je, keď Paterson odzbrojuje v bare útočníka, no i tak je snímok nesmierne obsažný a hutný. Krása sa tu skrýva v jednoduchých detailoch, ktoré spočívajú v napohľad banálnych udalostiach, ktoré partnerov obklopujú alebo v ich gestách a prejavoch lásky. Tie v doprovode s poéziou, ktorú si hlavná postava píše, vytvárajú jedinečnú, vťahujúcu atmosféru a výsledný optimistický dojem. Z filmu srší taký príjemný pozitivizmus, že som normálne dostal chuť nejakú tú básničku napísať aj ja. Samozrejme bez veršov. 85/100 (27.03.2017)

Poetický příběh patersonského Petrarky Patersona aneb Někdy prázdná stránka skýtá nejvíc možností. Na nový kousek Jima Jarmusche jsem se opravdu hodně těšil a nevěděl jsem o něm víc než to, že hlavní hrdina řídí autobus. Doporučil bych všem totéž... Ale vlastně proč? Je mi totiž jasné, že kdykoliv Patersona uvidím znovu, bude mě bavit úplně stejně, ačkoliv budu vědět, co na mě chystá. V celé té jednoduchosti je velká síla. A Jim Jarmusch si s ní opět vyhrál tak moc, že ho zkrátka nelze nepodezírat z toho, že Adama Drivera do šoférské role vybral hlavně podle jeho příjmení. "Aha!" (10.01.2017)

Pomalý a příjemný příběh o fajn týpkovi, který řídí bus a píše básničky, má krásnou holku s trochu tupym psem a kámoše barmana kam chodí každej večer na pivko.. takhle bych mohl střípky skládat téměř do nekonečna.. Paterson je krásná mozaika drobných emocí, která sice postrádá velkolepý dějový oblouk, ale za to se u ní dá dobře zrelaxovat. Možná na Patersona za pár týdnů zapomenete, to však neznamená, že by to nebyl příjemný zážitek, který dokáže vytrhnout z toho uspěchaného světa kolem nás. (11.02.2017)

Vypůjčím si, co jsem včera napsal k Intimnímu osvětlení: "Pokud točit filmy lyrické, pocitové a víceméně bezdějové, tak se zajímavými, rozlišitelnými postavami, nadhledem a humornými scénkami, a především - s rozumnou stopáží". Z těchto podmínek splňuje Paterson jednu, a to nadhled a lehký humor. Stopáž o dvou hodinách je přepálená a kdyby se z toho vyškrtly 3-4 dny, nic by se nestalo. Moje sympatie nezískaly ani hlavní dvě postavy, on hodný ňouma, co neumí říct ne, a ona, která nejspíš nemá moc talent, ale dohání to sebevědomím a přesvědčením o vlastní jediněčnosti. 50 % (03.07.2016)