Rozprávky pre Emu

"Všechno je možný.. Jsou přece Vánoce !!" Hádal jsem, že herecké ikony Vetchý s Geislerovou budou Havlíkovi tahat bolavou stoličku podobně jako Tomáš Holý samoučce Poledňákové, jakkoli baculka Švábenská dospělým kolegům překvapivě stačí, nicméně Pohádky pro Emu platí za výtečnou žánrovku, jakých u nás vzniká, že by se za nehet vešlo.. Nečekaná vánoční pecka, kterou jen tradičně potvrzuje palec dolů Mirky Spáčilové.. (05.07.2018)

Konečně jedna krásná romantická komedie, za kterou se tvůrci rozhodně nemusí stydět. A pak, že to neumíme. Jistě, autorsky to není vážně nic převratného, spíš takový rozvolněnější Kolja v sukni, ale Vetchý i Geislerová jsou výborní, natočené je to pěkně a malá Ema Švábenská by si zasloužila českého lva. (04.11.2016)

Keď si odmyslím tú neuveriteľnosť a nereálnosť celého príbehu, ako rozprávka to bolo celkom fajn. Nekompromisný imigračný úradník Petr sa dostáva do situácie, ktorú zrejme nikdy neočakával, a zrazu sa ocitá na druhej strane zákona. Má však obrovskú výhodu, že presne vie, ako prebieha úradná lustrácia a posudzovanie podvodov. Po dejovej stránke to je zaujímavé a aj postavy sa mi celkom pozdávali. Aj keď ma dosť prekvapilo, ako ľahko sa Ema zmierila so smrťou matky a že sa ocitá v starostlivosti úplne neznámeho muža (to bolo pre mňa snáď najviac neuveriteľné z celého filmu). Dej bol poriadne predvídateľný, ale napriek tomu to malo svoj dôvtip a vzťah Petra a Marie ma proste bavil. Bolo jasné, že plán im nevyjde, ale ... na Vianoce sa predsa zázraky dejú. Silné 3* (19.06.2023)

Co tenhle film postrádá na vtipu, to nedohání v napětí ani romantice a bohužel ani v elementární logice. Banální a nedůsledný scénář, krkolomný a vykonstruovaný, nesmyslné obraty v ději a jednání postav, nelogické situace (nechci to všechno vypisovat, třeba castor tu má komentář, se kterým úplně souzním), absence motivací téměř u všeho, tomu poplatné toporné herectví, bezduchá, nevnímavá kamera jako z televizní reklamy, a kvanta a kvanta nevyplněného prázdna kolem několika základních klišé a holých tezí z toho spolu s dětským hrdinou, ztraceným zvířátkem (které absurdně dlouho nikdo nepostrádá) a citově vydíracím tématem dělají z filmu tak akorát adepta na amerického oskara za zahraniční film. Zvlášť když se do toho zaplete téma imigrace. Američané si ostatně o schopnostech cizinců z východní Evropy točit dobré filmy myslí své a tenhle kousek je z té arogance fakt nevytrhne. Nejspíš je to od nich charitativní soška Oscara (jako sorry, ale mám docela právo se ježit, když už jsem si s tímhle počinem odkroutila dvě hodiny). Proti nepřirozenosti a šustění natáčených scén ve vakuu emoční i sociální inteligence a uměleckého citu se ve mně štětila každá buňka. Bhúúúffrf. Kdyby do sebe někdo prostříhal s béčkovými českými herci ne moc dobře přetočené scény z KOLJI a Pretty Woman, dostal by i bez úprav ve scénáři stoosmatřicetkrát lepší romantickou komedii a charismatičtější film, než za co se vydává tahle mdlá těžkopádná a hloupá šmíra. Zápletky, dialogy, vtip a spád děje v Ulici jsou proti tomuhle filmařskému amatérství rajský balzám na duši. Humorné to chvílemi bylo dost, pro otrlé (třeba když se Vetchý chová jako instruktor operačního týmu FBI a nutí Geislerovou zkoušet si nahlas opakovat, jak se jmenuje a kde pracuje, aniž by to ovšem byly smyšlené údaje k zapamatování. --- Nebo celá ta nesourodá vložená epizoda se ztraceným morčetem, co ho nikdo moc nepostrádá a nehledá, dokud nevkusně a cynicky nechcípne jako ten pes v písničce, kterého praštil řezník paličkou), já se ale postiženým filmům smát nemůžu, jen mě ta nejapnost bolela víc než obnažený zubní nerv. Je mi to líto, ale na tomhle pokusu nebylo prostě dobře nic, trčí z toho sada nesourodých utkvělých záměrů, tupá snaha a naprosté analfabetství stran existence filmařských, uměleckých a vyprávěcích postupů, nulový talent a totální podcenění práce na uvěřitelné esenci, plynutí i faktických detailech příběhu, a to není dobrý výsledek. Režisér je možná hodný člověk, ale nemusel by se to nutně pokoušet sdělovat filmem. *~ (18.12.2017)

Prostinký, místy až hloupý scénář plný nelogičností má obrovské štěstí, že ho vůbec někdo natočil. Za nejkomičtější prvek se dá považovat snaha převtělit Vetchého do role úředníka brýlemi, zřejmě měl Havlík strach, že jinak by byl Vetchý nevěrohodný. Romantická linie je však zvládnuta dost dobře a funguje. Jako oddechový film po nedělním obědě celkem obstojná záležitost. (16.09.2017)