Palmeras en la nieve

Nepopieram ságovitosť celého príbehu, čo je určite veľké plus, no niektoré romantické momenty boli v rámci sladkavosti už riadne za hranicou. Som však rád, že film natočili Španieli a nie napríklad Kórejci, tí by tam už totiž určite objímali aj palmy. Príbeh sám o sebe našťastie bavil, nenudil, čo je veľké plus, keďže film trval skoro tri hodiny. Aj keď som hlavnú zápletku celkom nepochopil, ja by som konal inak... za lásku je treba bojovať. Tu sa obaja len s tým zmierili a šmitec. Koniec sa samozrejme niesol v podobnom sladkavom duchu ako celý film, no na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (08.11.2019)

Nádherné retro z koloniální epochy Rovníkové Guinei, kdy tomu šéfovali Španělé. Evropský velkorozpočtový výpravný oku lahodící film, který se mi zaryje do paměti, protože 1) překrásná příroda 2) brutální nadřazenost bělochů nad černochama i po druhé světové válce ( fyzické tresty, znásilňování, opovržení .. taky jim to pak při vyhlášení nezávislosti vrátili ), občas hodně syrové 3) skvělé obsazení ( nádherná Berta Vazquez ) 4) romantika ikdyž s hořkou příchutí 5) hodně odvážných nahých scén ( kam se hrabe český film). Škoda, že to má tak šílenou stopáž, ale jinak velmi příjemné překvapení. (20.09.2017)

Kvalitný historický film s prvkami drámy i romantiky - z exotického prostredia Rovníkovej Guiney ostrova Bioko (resp. z koloniálnych čias známy pod názvom Fernando Pó). Veľmi pôsobivá atmosféra so zaujímavou zápletkou a spádom ako sa na pravú španielsku drámu patrí! Navyše celý film sa odohráva na podklade reálnych historických súvislostí, čo ešte viac pridalo na kvalite. Začiatok patril kolonizátorom, medzi ktorými však neboli zákonite len nadradení egoisti, ale aj ľudia, ktorí si domorodé obyvateľstvo ctili a udržiavali relatívne priateľské vzťahy. Na to sa akosi zabudlo, keď kolonializmus padol a pod rúškou nezávislosti mali domáci zrazu mániu pomstiť sa všetkým belochom a vyhnať ich kade ľahšie. Bohužiaľ, na celoplošný extrém vždy doplatia ľudia, ktorí sú najmilší a najviac empatickí. Vždy to tak bolo, je, aj bude... Vždy na všetko doplatia nevinní. (19.08.2016)

Ruku na srdce, co jste věděli o Rovníkové Guinee? Po tomto film vím to, že část je na pevnině a část na ostrově. To je ale tak vše, pořád je to jedna z na první pohled nezajímavých zemí Afriky. Film aspoň trochu otevřel vrátka k jejímu poznání. Zvláštní na tom filmu je to, že i přesto, že má skoro tři hodiny, tak nemáte ani chvíli pocit, že by se vlekl. Pěkně se tam pořád něco děje, pěkně jsou provázány ty dvě časové roviny. Zároveň málokterý film mě dokázal v postupném vývoji děje pořád překvapovat a překvapovat. Zároveň je ovšem třeba říct, že to není žádné veledílo, jen dobře udělaný dobový film, který chce ukázat vedle příběhu dvou lidí, také trochu té neznámé historie. Navíc z něj přímo tryská to, že to je evropský a ne americký film. I to je možná dobře. (03.12.2021)

Pekný film. Ukazuje tvár kolonializmu. Bieli španieli si vycvičili domorodcov ako cvičené opice. Každodenná tvrdá drina od rána do večera na kakaových plantážach za almužnu, buričov kedykoľvek zbičovali do krvi, znásilňovanie černošiek sa považovalo za zábavu. Zato beloši sa tam mali ako prasce v žite. Film ukazuje, že boli aj kolonizátori s pekným vzťahom k domorodcom (aj keď makať na nich museli, odtiaľ - potiaľ). Výnimka, ktorá potvrdzuje pravidlo, ale isto to nebolo bežné, skôr výnimočné. Vôbec sa nečudujem domorodým obyvateľom, že po vyhlásení nezávislosti hnali odtiaľ okupantov svinským krokom kade ľahšie. P.S.: Stavil by som sa, že všetci dnešní potomkovia kolonizátorov sú presvedčení (alebo to aspoň budú tvrdiť), že ich prarodičia a praprarodičia, ktorí tam boli, boli z tých lepších. (21.08.2016)