Spojenci

Takhle zdařilé válečné drama prolnuté akcí a silnou romantickou linkou jsem vážně nečekal! Ne, že bych nevěřil Robertu Zemeckisovi a chtěl nějak zpochybňovat Brada Pitta, avšak vyhlížel jsem spíše slabší záležitost. Naštěstí se má očekávání nenaplnila a Spojenci mě začali bavit od úplného začátku. Scény v Casablance měly atmosféru, která zůstala stejně zdařilá i po přesunu děje do Londýna. Příběhu nechybělo napětí i nějaké emoce, které jsou silnější a silnější s blížícím se koncem, který na mě patřičně zapůsobil (a nemyslím tím závěrečnou scénu s dopisem). Nevidím jinou možnost, než udělit tomuto filmovému zážitku 5*. (08.09.2017)

Hodně jsem se rozhodoval jestli mám hodnotit na 80% nebo 60%, je to totiž úplně přesně 70%. První půle doslova nuda. Je to takový hezký příběh s hezkou výpravou kde se nic neděje, poznáte krásy Casablanky z roku 1942, krásný francouzský styl budov á la Paříž s nádechem orientu, chodící velbloudy v ulicích a staré auta z třetí říše. Prostě idylka na sobotní dopolední oddech po páteční pařbě, kdy se vám nechce moc přemýšlet a kdy si chcete uvařit snídani a u filmu luštit třeba křížovky, nebo posílat fotky z předešlého večírku. Jenže kvůli tomu do kina nechodíme, že? Druhá půle začala alespoň trošku povedenou scénou s písečnou bouří a ta mi trošku nabudila testosteron a já se začal konečně probouzet z deliria. Začal jsem lehce vnímat problémy nacisty ovládanému Vichistickému režimu v této orientální zemi, kterou chtěli spojenci získát díky strategicky významnému přístavu. Začal jsem jim fandit, ale stále taková pohodička idylka, která už byla i skoro ve 3/4 a stávalo se to tak trochu nechutně nezajímavé. Poté konečně pořádný zvrat, a začalo ródeo, které si Brat Pitt alias Max Vatan vysnil po válce. Posledních 30 minut opravdu tedy konečně obrat a mě film začal opravdu bavit. Byly v něm cítit konečně pravé emoce, jenže dalo se jim věřit? Poslední scénu milostného páru jsem hltal a zanechala ve mě hluboký dojem, odcházel jsem ze sálu spokojen. Zemeckis má ale na víc, stejně jako film a doma se mi rozložilo, že vlastně konec zachránil vše a mohli v klidu vypustit 80 minut filmu. Proto nakonec pouze za *** i když pocitově na 69,9%. Výkony Pitta a Cotillard nezklamali. (26.01.2017)

Skoro jsem měla nutkání napsat, vstup mužům zakázán a ženám povolen. Něco, co vídáme na dveřích WC, ale nebudu prudit. Výborná dvojka s Bradem a Marion. Brad má sice takový stále stabilní bezemoční obličej, kde snad až na konci ho trochu pozměnil a to je škoda, protože já toho kluka mám ráda. Ale zase Marion to dorovnávala, například svým porodem. Jinde řvou ženy jak na vrata a ona to zvládla skutečně jak normální mamka v reálu. Při tom jsem přemýšlela, jestli byl Brad i u porodu svých skutečných dětí. Akcí nebylo až tak moc, možná proto se zmiňuji o těch ženách. Jinak jsem se pobavila s fosforečnanem, taková blbůstka, ale hned mi to šrotovalo v hlavě, scéna s letadlem nad domem taky byla velmi dobrá, málem jsem letěla do sklepa a kdo byl tím agentem říše, tam se přiznávám, to jsem byla vedle. Allied nebyl žádný hrc frc, tak jsem si ten film docela užívala. Co mě mrzelo, že jsem tam nepostřehla vůbec žádnou chemii. (20.02.2017)

"My oba známe lidi, co spolu šukali a pak to posrali a jsou mrtví." Jenže tady prý nejde o šukání, ale o emoce a já zcela výjimečně s tímto ženským pohledem na svět souhlasím. Mě se to totiž líbilo, protože jsem poměrně dlouho neoplýval jistotou, zda jde o zkoušku, provokaci nebo zradu. A přestože se obvykle rád tvářím jako cynik, tak tentokrát jsem i já toužil slyšet klavírní verzi Marseillaisy, což tímto samozřejmě popírám. A taky popírám, že bych na konci přistihl slzu ve svém levém oku, protože jsem vůči filmovým emocím imunní a Marianne Beausejour rozhodně není můj typ. Tedy fyzicky, protože do jejího chování bylo velmi snadné se zamilovat. Mě prostě baví německá přesnost a tady jí rozhodně nebylo málo. (21.04.2017)

Spojenci sú filmom dvoch diametrálne odlišných úsekov. Prvá tretina je rozvážna a necháva diváka skôr nasávať retro atmosféru, napínavý a dramatický zvyšok zase vedie zápletku úplne iným smerom. No to, a ani zjavne úmyselná odťažitosť nakoniec vôbec neprekáža, nakoľko Zemeckis dokáže pravidelne prichádzať s majstrovsky zrežírovanými scénami a osudovým záverom zanechať patričnú silnú stopu. Aspoň u mňa určite a podobne príjemne staromódny film si dám rád kedykoľvek. (13.02.2017)