Po búrke

Film je rozdelený na dve roviny. V prvej sa dozvedáme čo to o Rjotovi a o tom ako sa z celkom sympatického chlapíka pomaličky v našich očiach stáva neznesiteľným skrachovancom. Ťažko mu držať palce, alebo mu priať, aby sa mu v živote všetko vyriešilo, keď je neschopný určiť si priority. Kirin Kiki je v úlohe babičky výborná. Potom príde rovina samotnej búrky, ktorá by mala so sebou priniesť nejaké zmeny( a aj ich prinesie) ale sú to zmeny veľmi malé - o to ale dôležitejšie. Napriek Koreedovmu režisérskemu umu jeho filmy občas zaváňajú chladnosťou. V niektorých si to ale kompenzuje silnými charaktermi. Nebyť druhej polovice, bol by to v mojich očiach pomerne nezáživný film. Takto sa z toho stáva znova akási štúdia človeka, ktorá je ukončená niečím čo môžme nazvať aj pozitívnym koncom. A v zásade sa jedná o pomerne príjemný film. Ale Umimachi Diary bol aj tak o 2 triedy lepším filmom. Vyžarovala totiž z neho omnoho väčšia bezprostrednosť. (23.12.2016)

Výborné rodinné drama se špetkou humoru a asi nejlepší Koreedův film.____ Poznámka pro návštěvníky kin: ve filmu se hodně mluví o penězích, kolik kdo komu dluží, kolik kdo vydělává apod. Překladatelka Haruna Honcoop a dramaturgyně Anna Karenina považovaly za dobrý nápad převést v titulcích všechny částky z jenů na koruny. Nejen, že je to kravina sama o sobě, ale ony na to ani nijak neupozornily a navíc částky převedly v dost svérázném kurzu 1:10 (skutečný je cca 23:100). Takže pokud chcete znát původní částku v jenech, číslo z titulku vynásobte deseti. Pokud chcete znát přibližný ekvivalent v korunách, částku z titulku vynásobte dvěma. A tihle lidé jsou za to ještě placeni (facepalm) (18.10.2016)

Je potěšující vědět, že dysfunkční rodiny a starostlivé babičky s mrazáky přecpanými laciným dávno prošlým jídlem, jsou stejné v Japonsku stejně jako Horních Kotěhůlkách. Koreeda opět ve své již tradiční civilní poloze a s tématem, které by jedenáct z deseti režisérů neustálo bez citového vydírání či alespoň nějakého toho klišé. Nikoli však on. Škoda jen toho, že zdejší ticho před bouří je s ohledem na krátkost "bouře" samotné až příliš dlouhé (jakkoli ne nudné). (09.10.2016)

Nefunkční rodiny jsou všude a mně docela mile překvapilo, jak se Japoncům podařilo pojmout téma docela civilně, bez nějakých zbytečných výstřelků, ale s tím, že je přesto snímek zajímavý a nenudí v podstatě po celou dobu své stopáže. Tohle nemůže říct každý snímek. Stejně jako to, že tohle není citové vydírání. (13.01.2017)

Velmi příjemné komorní drama, kdy hlavní hrdina neví, co sám se sebou. Přichází proto postupně o svou bývalou manželku a syna. Rodinné problémy podobné jako kdekoliv na světě. Děj tak pomalu plyne a humorné prvky do příběhu přináší babička :) Konec filmu je určitě k zamyšlení. Možná naděje nebo taky ne. Od tohoto režiséra mohu doporučit ještě Zloděje, kteří pro mne byli pecka. (02.04.2021)