Smrtonosná pasca 2

Die Hard 2 moc nestratila zo svojho kúzla - opäť je to teroristická záležitosť, tento krát zo snežnou vianočnou atmosférou a znova skvelým Willisom a hláškujúcim McClaneom . Takáto kombinácia sa hľadá len ťažko a práve preto aj tento diel si odo mňa odnesie plných päť vianočných hviezdičiek. Začiatok filmu alebo prvá polovica filmu ma baví snáď ešte viac ako predošlý diel, ale čo sa týka finále, tak prvý diel je na tom jednoznačne lepšie, aj keď tu sa pridalo viac na akcii. Záver opäť luxusný. 95% - 5* (16.09.2011)

"Já to nedělám poprvé" John je v tom zase až po uši, a ono "zase" se stává terčem řady vtipů reflektujících mcclaneovský kult, kult hrdiny, který je magnetem na průsery (neboli teroristy s cizím přízvukem). Schopnost dělat si srandu ze sebe samého (a z pokračování obecně) je velkým plusem druhé Smrtonosné pasti, která po celou dobu chytře využívá toho, že víme, co od sequelu očekávat. Pročež se toho buď nedočkáme, nebo dočkáme nečekaně brzy, nebo v nečekaně velkém množství. Postmoderní sebeuvědomělost z filmu nečouhá, funguje pod rouškou bravurně strukturovaného vyprávění. Během stručné expozice se dovíme velké kvantum potřebných informací (zase jsou Vánoce, John se přestěhoval do L.A., pořád je ženatý a polda), jsme připraveni, že střet dobra se zlem bude mít opět podobu střetu organizované tuposti a individuálního důvtipu (padouši jsou major, generál a plukovník, hodně se pracuje s vojenskými narážkami, na Pearl Harbor, Iwo Jimu a hláškami typu "Vyhráli jsme bitvu"), střetu moderních technologií a mcclaneovské ruční práce (na rozdíl od manželky nepovažuje John za největší vymoženost 90. let telefon v letadle, nýbrž mraženou pizzu) a objevují se motivy, které budou v různém kontextu využívány v průběhu celého filmu (pokuta za špatné parkování, dotěrná reportérka). Prostředí tentokrát není omezeno na jeden barák, ale stále jde o 3, nanejvýš 4 uzavřené lokace (kostel, letadla, letiště), z nichž scenáristé vytěžují maximum. K dosažení hlavního cíle je třeba vyřídit pár vedlejších questů, z nichž jeden (navádění letadla) nevyjde - nenaplnění očekávání - a slouží jenom k posílení Johnovy frustrace a touhy zabodnout zlosynům rampouch do oka (nebo něco podobného, gore záběrů mírně přibylo). Ve správnou chvíli je přihozena další komplikace a deadline (letadlu s manželkou zbývá palivo na 90 minut) a nechybí ani zvrat těsně před závěrem. Proč je kruciprdel dneska tak těžké napsat něco stejně chytře zábavného? 85%Zajímavé komentáře: novoten, JohnnyD, 01001, Mahalik (05.06.2005)

Doufal, že podobné Vánoce nezažije..doufal marně. John McClane je zpět. Opět se nebojí rozdat si to s ozbrojenými silami na špatné straně. Opět se mu to daří a takřka stejně dobře, jako v Nakatomi. V celkovém hodnocení jsem ubral jednu hvězdičku, avšak když se rozhodnu, že si pustím Die Hard, tak přemýšlím, zda to bude 1. nebo 2. díl. Závěrečná písnička je dokonalou tečkou za dokonalou akční podívanou. Nedostatek: Když přilétá letadlo s generálem, tak se John snaží dostat na letištní plochu poklopem. Můžeme si všimnout, že letadlo přes něj přejede, avšak v dalším záběru vidíme stopy od kol ve sněhu a ty vedou mimo poklop. (20.07.2010)

Harlin urobil to, čo so sériou Nightmare on Elm Street - pridal tempo, efekty a krv. Akcia je monumentálna, i keď druhá tretina trochu viazne, hlášky sú parádne, John McClane je frajer, no v prvom rade atmosféra zasneženého letiska na prelome 80. a 90. rokov je úplne pohlcujúca; tie nádherné zábery na padajúci sneh, zamrznutú runway, či zasypaný drevený kostolík! (27.12.2005)

V podstatě dokonalý akčňák, kterému reputaci "kazí" jen úspěch a kvalita převratné jedničky. Willis byl v téhle době v nejlepší formě (viz Poslední skaut) a první tři Smrtonosné pasti jsou vybroušené klenoty, které se nikdy neokoukají a patří mezi to nejlepší, co v daném žánru kdy vzniklo. Harlinův příspěvek mě vždy zaručeně dostane především svým závěrem - to je totiž naprostá slast, pramenící z pocitu obrovské satisfakce, kterou spolu s hlavním hrdinou musí prožívat snad každý divák. 90 % (10.05.2003)