Planeta Česko

Myslím, že děvčata Polákova mohou být na tatínka pyšná. Dokument kratší než hodinu a půl za sebou ukrývá dlouhodobou a leckdy úmornou práci. Dalo by se vytknout mnohé, nejvíce asi chybějící logické uspořádání dokumentu. Ovšem myšlenka rozháraný dojem přebíjí. Přestože jsme naši přírodu tak hodně změnili (zničili) stále nám ukazuje svou až zázračnou sílu. Vždyť třeba já jsem chocholouše neviděl roky. Zato muflony v dole ano. Máme stále ještě kusy krásné přírody a rostliny a živočichy, jež navzdory našemu leckdy zvácenému úsilí můžeme u nás stále ještě, či znovu potkat. Pokoru autora k přírodě vystihují i "účinkující" v závěrečných titulkách. (03.01.2019)

Za mě rozhodně plný počet, jen víc takových!!! Čekal jsem dokument trochu ve stylu "podíváme se na Pálavu, do Lednicko-Valtického areálu, na Třeboňsko, možná na ty nejprofláklejší místa Šumavy či Krkonoš", a když zbyde místo tak možná na jedno, dvě místa jiná, třeba taková Pravčická brána, ta jistě každého posadí na zadek (čti "zná ji aspoň z fotky každý"). Ale dostalo se mi něco trochu jiného. Ano, došlo i na místa obecně známá, třeba na tu Šumavu (nic proti ní, mám ji moc rád a obrázky horských smrčin a Jeho veličenstva rozhledny na Poledníku jsem rozhodně nepohrdl), ale nemalou část filmu tvořily záběry míst, která bych zrovna nečekal, že si někdo vybere pro natočení "divoké" přírody. Takový chocholouš hnízdící pod nějakým stromkem či keřem na rušném parkovišti u obchodního centra nebo to, co lze nalézt na zdánlivě velmi nehostinném místě - těženém hnědouhelném dole, mě docela překvapilo, stejně jako je velmi nečekané hejno syslů uprostřed sídliště. Ale i třeba zpomalené záběry datlíka tříprstého, mlátícího do suchého smrku hned na začátku, byly krásné. Stejně jako jsou fascinující záběry vylidněné oblasti v okolí Milovic, tak trochu připomínající české Serengeti, kam se v posledních letech vrací velcí kopytníci. A na závěr pár záběrů (které musely autora stát nemalé úsilí) tetřevího toku, tak byla nádhera a asi by se daly považovat za zlatý hřeb celého filmu. A ten trochu osobní komentář? Kéž by každý otec přichystal svým dvěma dcerám takový dárek, který je naučí poznávat svoji rodnou vlast z trochu nezvyklého pohledu! (30.12.2020)

Nádherný dokument. Obdivuji velkou trpělivost, péči i obětavost při natáčení a snahu autorů přiblížit lidem více naše bezprostřední životní okolí, kterého si mnozí z nás ani nevšimnou a navíc si jej ani neváží. Zcela souhlasím s komentářem Vančury ovšem s připomínkou, že profesionálně natočené a ozvučené dokumenty mě nikdy nenudí. V lese, či v horách nebo u rybníka i na pasece se vždy oprošťuji od civilizačních myšlenek a problémů a nechávám se unášet nádherou tohoto kouzelného světa viděným nejen z povrchu země, ale i ze vzduchu jako pták. Tedy, ... prosím, nezničme si ho, a děkuji pane Poláku. (18.01.2019)

Právě jsem na tom byla v kině a mohu jen doporučit! Nějaké nedostatky to má, trochu tomu chyběl rytmus a hladký tok, hlas Kryštofa Hádka by možná mohl znít příjemněji - ale jinak úžasný projekt! Tetřeví tok a modré žáby jsou velice vzácné úlovky - takový Modrý Mauricius každého fotografa přírody. Povedlo se dobře podat i další neobvyklé zvířecí příběhy. Jednou z myšlenek filmu je, že za divočinou a dramatickými dokumenty o přírodě vůbec není potřeba jezdit do Afriky, stačí mít trochu trpělivosti a zvědavosti. A to film rozhodně dokázal. I pomocí humoru a nadsázky - třeba pošťuchování syslů na sídlišti prezentované dramaticky jako souboj zuřivých lvů - to opravdu stálo za to :-) Přispěla k tomu i hudba, za kterou by se nemusel stydět ani John Williams. Klobouk dolů a více takových filmů! - Mimochodem - trailer, kde se píše: "v hlavních rolích: užovka podplamatá, kulíšek nejmenší" atd. mně připomíná reklamy na Lesy Lotyšské republiky, které jsem vídala v Lotyšsku v roce 2010: Film VÝRÁTOR. V hlavní roli: Výr velký. Režie: Matka příroda. Osvětlení: hvězdy. :-) (28.04.2018)

Má to nedostatky, které zde diváci co film shlédli přede mnou uvádějí, ale poselství filmu zvítězilo.:) Vizuální stránka je nádherná. Na film navíc chodí do kina celé školní třídy a mnoho dětí se tak může nejenom něčemu přiučit, ale možná se stát i vnímavější k přírodě, kterou mají za dveřmi nebo třeba přímo nad hlavou v nádražní hale (viz usídlené vlaštovky)...:) Registrovat více zvířata naší krajiny a to i tam, kde by jsme je nehledali... (11.04.2018)