Kovboji

Zajímavě pojatý film, který se hlavnímu tématu obrovským obloukem vyhnul a řešení nechal zcela na divácích. Proč šestnáctiletá Kelly opustila (jednou pro vždy) nejen svoji rodinu, ale i svou civilizaci (tu ovšem jen z části). Znaky, ze kterých to můžeme vyčíst či alespoň vytušit, k nám vysílá jednak chování jejích příbuzných (nekompromisní posedlost otcova, distancovanost matky a pokornější hledačství synovo, který sice převezme otcovu štafetu, ale vběhne na jinou závodní dráhu) a vzájemná interakce obou komunit, které už nelze nazvat jinak než francouzsko-muslimská a muslimsko-francouzská. Vrcholné setkání sourozenců proběhne v očekávaném duchu: nepopiratelná radost ze shledání, při němž by slova byla více rušivá než zbytečná, a návrat k rodině; on ke své muslimsko-francouzské a ona k francouzsko-muslimské. Jedna (bílá) kovbojka odjela na koni a druhá (snědá) na něm přijela zpět; v podstatě se tedy nic nestalo. Nebo snad ano? (18.12.2021)

Na kovbojskom večierku sa stratí dcérenka a tato je z toho pekne vytočený. A má byť prečo, keď sa dozvie celkom nekovbojské meno jej priateľa, s ktorým zmizla. Film je o nikdy nekončiacom hľadaní, ktoré nezastaví ani smrť. Zdalo by sa, že bude podľa šablóny hľadá-a-nájde alebo hľadá-a-nenájde. Nič z toho, je skôr o tom, aké prekvapenia nachystá osud a aký môže byť nevyspytateľný. Taký je aj tento film s mrazivým záverom, ktorým popiera to známe, že krv nie je voda. –––– Idú jej podľa vás aj prírodovedné predmety? Napríklad fyzika, chémia? – Tá má hlavu na všetko. –––– Namáhaš sa zbytočne. Tvoja dcéra ti už nepatrí. (02.12.2017)

Je nad slunce jasné, že ten z hlavy jen tak nevymažu. I kdybych se sebevíc snažil, tak to nepůjde. Zanechal stopu, která je tak čerstvá a hluboká, že snad ani nechci. Perfektní, dokonalé představení, táhnoucí se několik let, které Vás přišpendlí k židli, aby Vám při závěrečné scéně vystřelilo mozek z hlavy. Je důležité najít někoho, koho jsi mnoho let neviděl. Mnohem důležitější je fakt, když zjistíš, že už si ho dávno předtím ztratil... (26.09.2016)

Zase trochu jiná póza francouzského filmu, která je v tomto případě vážnější, více mezinárodní a krásně časově nevymezené. Sledujete western, který se odehrává v současnosti a který akcentuje současné světové problémy, ale přitom je to jen hledání jednoho člověka. Bylo tam do hluchých momentů, ale Francouzi umí i vážnou polohu. To říkám jen poroto, že v poslední době jsem viděl hlavně francouzské komedie. (01.04.2016)

Film nejspíš moc lidí neuvidí, ale nedivil bych se kdyby byl nařčený z tendenční muslimské tematiky. Byl poprvé uveden na Cannes festivalu 2015, scénář tedy musel být kompletní minimálně rok předem. Poté jsem narazil na interview s Bidegainem, kde říká, že na scénáři začal pracovat před 5 lety, tedy v době kdy konotace slova muslim byly úplně v jiných sférách. -- Brilantně vystavěný epický scénář, který může svou strukturou připomenout několik let starý vynikajicí americký indie film (prozrazení názvu by mohlo naznačit dějový zvrat) umírněně zrežírovaný bez laciných emocí nebo násilí. Francois Damiens a Finnegan Oldfield jako otec a syn jsou vynikajicí a pětadvacetiletého Oldfielda si dokážu představit jako evropskou hvězdu budoucnosti, netuctový obličej, který na svůj věk působí mnohem dospěleji (trochu mi připomíná Toma Hollanda). Bidegain je expert na scénáře, které se odehrávají během delšího časového úseku a zametl se mnou i ve svém režijním debutu. Dokázal bych si ten film představit ještě o 15 minut delší. Poslední scéna bude při bilancování patřit mezi to nejlepší, co jsem letos viděl a Bidegain hrdě vystoupil ze stínu Jacquese Audiarda a minimálně v souboji s jeho Dheepan u mě vyhrál. 9/10 (25.03.2016)