VOD (1)
Videá (1)
Recenzie (5)
V porovnaní s Master of none ma Aziz naozaj sklamal. Prišlo mi to ako keby som sa vybral k o 20 rokov mladšiemu psychoterapeutovi. Jednoducho detské a naivné. A keď si už nevedel rady tak sa to snažil zachrániť trápnymi nadávkami. Jediným čím má oslovil bola tá tzv. moderná vzťahová medzera a jej porovnanie s minulosťou. Inak joke o food industry- nula bodov. Vtipy o 2 druhov lásky tiež such. On a jeho vzťah -obrovské sklamanie. Počas celej hodiny som sa cítil trápne a čakal som či ma možno ešte niečo dostane. No čakal som zbytočne. ()
Aziz vyprodal teprve jako sedmý komik v historii 20tisícovou Madison Square Garden, ale spolu s tím i svůj humor. Sice pořád naspeedovaně poskakuje po pódiu, ale 32letý člověk moc nemůže pobavit výstupem o koloběhu života, protože je až příliš patrné, že ho prožil jen málou část. Nejzdařilejší je část o upřímnosti ve vztazích a domlouvání schůzek přes mobily, v níž je několik opravdu pravdivých a zábavných poznatků. Nejvtipnější je zapojení divačky skrze její smsky, které potvrzovaly Azizovy dřívější fórky až natolik, že to spíš vypadalo na pečlivý předvýběr. ()
Nějakých patnáct, dvacet minut vyhrazených na řešení "creepy dudes"? Aaaawkwaaaaaard. ()
// Rozesmát kamarády v hospodě je jedna věc, rozesmát vyprodanou Madison Square Garden... to je umění. ()
Nedávno jsem sledoval podcast s Louiem CK a on tam uvědoměle pravil, že je potřeba dvacet let řemesla, aby člověk vyzrál v dobrého stand-up komika. A ono na tom asi něco bude. Já mám toho prťavýho čmouda rád. Líbil se mi v Parks and Rec a jeho nový seroš od Netflixu je dle mého skromného soudu jeden ze seriálů roku. Tento výstup byl však slabší než dětskej pšouk z dušený brokolice. Existuje určitý pocit, pro který stand-up komiky sleduji. Téměř vždy mu předchází vyřčení něčeho doposud nevyřčeného, pekelně osobního a kurevsky pravdivého. Je to pocit, kdy se mi do žil nažene adrelin, zabrní mě vnitřnosti a já roztáhnu chlebárnou, jako bych chtěl přeblafnout obřího černýho lamfase. Jsou tu tři pardálové, na které se můžu spolehnout - Louise CK, Bill Burr a Doug Stanhope. Takový pocit se dostavuje jen výjimečně a jelikož nejsem chamtivá mrdka, tak mi stačí přiblížit se k němu dostatečně, abych mu mohl očuchat kaďák. Čímž se menší oklikou dostávám zpět k Zizovi, jehož výstup je můj oficiálně první odklon od zmíněných veteránů. K onomu extatickému pocitu se nedostal na čuchací, chcací ani dostřelovou vzdálenost. Jeho vtipy o fejsbůčkových mrdkách rozbrnili mé vnitřnosti nanejvýš v paralyzující hrůze, že se taková tématika stane standartem v budoucnosti tohoto žánru. Z objektivnějšího hlediska by se dalo říct, že je na stopě reálných problémů, co se týče odcizení kvůli dotykovým píčovinám a buzerantských sítí, ale jelikož si stále odmítám přípustit, že jsem součástí takových ďábelských kyberpunkových sraček, tak ode mě Ziz dostává palec dolů. Oprava - palec dolů dostává navzdory mému nedostatku sebereflexe, neboť jakkoli můžou být tyto problémy reálné, jeho stand-up je rozbředlý a nepovedený. ()
Reklama