Ulička slávy

Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10 (12.12.2017)

Ang Lee si rád hraje s filmem jako takovým a v posledních tak 10 letech hlavně s výrazným vizuálem, který je vyzdvihován více, než samotný příběh. Stejně tak tomu je i v Uličce slávy, která není ani zdaleka klasickým válečným filmem (válka je zde asi 5 minut) jako spíše protiválečným a ukázkou, jaké trauma si mladí kluci z války mohou přivézt. Toto jsme viděli x krát a bohužel v mnohem lepším a emocionálně silnějším provedení s lepšími herci. Ve výsledku mě tak dost zamrzelo, že Ang Lee nenatočil klasický válečný film, protože ta jedna bitevní scéna měla v sobě více nápadů a emocí, než zbytek dvouhodinového filmu. (11.09.2021)

Vtipnejsia a komornejsia verzia flags of our fathers. Pre militantneho americana (az na zaverecne i love you) vkusna naborovka, pre tradicneho europana (obcas) skvela satira. Pekne si to ang lee vymyslel. Skoda, ze nie v strhujucejsej podobe. Slape to len na pol plynu, no za pozretie to urcite stoji. 7/10 (02.08.2017)

Ang Lee natočil dokonale komplexní film - nejlepší náborové video pro US army a zároveň film silně protiválečný, film protiamerický i oslavující Ameriku, film velebící kapitalismus i film silně antikapitalistický, stejně jako film vzešlý z Hollywoodu a zároveň poodhalující a kritizující falešnou auru showbyznysu...a pokrytecké poměry v něm... Amerika adorující i pokrytecká. Schizofrenický pohled imigranta. Podvratný a obdivný zároveň. Miloš Forman by mohl vyprávět... PS: Geniálně vymyšlený český distribuční název filmu - Ulička hanby - Ulička slávy... (27.07.2017)

Ang Lee je dobrý režisér, o tom asi nikdo nepochybuje, tohle je navíc snímek, který v sobě má hodně dobré prvky, jako jsou kamera, střih, tempo, střídání scén, ale to nejdůležitější, to, co by měl snímek říct, to je tu prostě podáno slabě a vlastně to nikam nevede. Možná vás to ale donutí přemýšlet o tom, jak je válka nesmyslná a co považujeme za hrdinství. (17.04.2017)