Ulička slávy

,,AMERIKA MÁ DNES NOVÉHO HRDINU“… /// Snaha o pohled do vojákovi duše. A taky snaha o vyjádření pocitů „vzorku“ Americkýho národa. Máme se zamyslet, jak vono to s tím patriotismem asi je? Teda Američani, páč našinec spíš propíčuje večer nad nepojízdným autem než nad přestřelkou v Iráku. A to je hlavní problém - netýká se nás to! Ale aspoň můžeme zjistit, že ani v Americe se vlastenectví nevyučuje. Buď to v sobě máte (takže vás tak vychovaj), nebo … Filmová rozvaha na téma - jaký je to bejt hrdina. Nenadchne. Kromě fajn válečný scény je to převážně snůška řečí, který ukolíbaj k spánku. Rozhodně to bude pravdivý… protože (a to i v našich končinách) lidi rychle zapomínaj. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal Ben Fountain, neznám. 2.) Nevím jaký to je, když je můj nejhorší den zároveň tím nejslavnějším. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (03.05.2017)

Ang Lee si rád hraje s filmem jako takovým a v posledních tak 10 letech hlavně s výrazným vizuálem, který je vyzdvihován více, než samotný příběh. Stejně tak tomu je i v Uličce slávy, která není ani zdaleka klasickým válečným filmem (válka je zde asi 5 minut) jako spíše protiválečným a ukázkou, jaké trauma si mladí kluci z války mohou přivézt. Toto jsme viděli x krát a bohužel v mnohem lepším a emocionálně silnějším provedení s lepšími herci. Ve výsledku mě tak dost zamrzelo, že Ang Lee nenatočil klasický válečný film, protože ta jedna bitevní scéna měla v sobě více nápadů a emocí, než zbytek dvouhodinového filmu. (11.09.2021)

Hrozná príšernosť. Dialógy boli tak sprosté, že ma až urážali. Pokiaľ tie kecy berú ľudia niekde tam v Amerike vážne, no tak s pánombohom, to sme teda dopadli. Asi im tam už ten patriotizmus vymyl mozog. Jediný náznak triezveho uvažovania prejavila K. Stewart, ktorá si tu strihla menšiu, no o to viac sympatickejšiu filmovú rolu. Vidím tu však i náznak optimizmu, keďže snímok nemá nejaké valné hodnotenie, takže ako slabá náplasť to postačí, aj keď ja by som tie percentá najradšej ešte zrazil smerom nadol. Skrátka ide o bohapustý blábol, kde sa prehnaný patriotizmus už dostáva do roviny naivity až trápnosti a pokiaľ má človek chuť na recesiu, tak aj do roviny humoru. Len taká otázočka na okraj, možno som to len nepochopil, alebo mi na to ten môj sedliacky rozum nestačí. Ako je možné, že amíci si bránia svoju vlasť tam niekde v Iraku? Keď ich cez 2. sv. vojnu napadlo Japonsko tak také niečo je pochopiteľné, ale takto?... Nonsens. Jedna hviezda za sympatickú hereckú zostavu (K. Stewart - Vin Diesel), škoda, že neboli na obraze častejšie. 20/100 (27.11.2017)

Film je užitečné vidět, když máte někoho v armádě. Řekne vám hodně o povaze války a budete mít více respektu. První půlhodina expozice je celkem nudná. Středobodem je Billy (Joe Alwyn) a jeho zkušenosti jako vojáka. Líčí se zde kontrast mezi tím co je skutečné a co ne a jak umí být patriotismus různorodý. "Zabíjet nás baví, přece nepošlete do Iráku mírové sbory" říká voják. Řekl bych, že vůbec poprvé v americkém filmu zaznělo z úst hlavního hrdiny, že je to válka o ropu, což ukazuje na pomalouu změnu toho, co si američané mohou dovolit říkat po Trumpově nástupu (a po objevení jejich vlastích bohatých břidlicových zásob plynu). (23.10.2017)

Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10 (12.12.2017)