L. A. - Utajené skutočnosti

Jeden z nejlepších kriminálních filmů co jsem kdy viděl a jeden z nejlepších scénářů též. Komplikovaný, záhadný, nejasný a přesto ne zmatený a vyznat se v něm se dá s trochou pozornosti také. Pro mě osobně (ač je to velmi podobný film) lepší než Obvyklí Podezřelí, protože ti těžili hlavně ze svého šokujícího konce, tady je vše pečlivě rozkouskováno a tak je celek o kapku lepší. Curtis Hanson natočil skvělý film. Jedna z nejlepších a scénáristicky nejpovedenějších kriminálek vůbec. (22.07.2004)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)

Úžasné herecké obsazení, které se vymačkává do poslední kapky. Jediný film, kde Kim Basinger vypadá k světu a první film ve kterém mi nijak výrazně nevadí příběh braný jako retrospektíva = Nejlepší kriminální drama 90.tých let 20 století. Budiž je Curtis Hanson pochválen a doufejme, že dobří policisté z Los Angelské policejní jednotky budou dále strážit naše životy. Ámen. (30.07.2005)

Parádní noir kriminálka, které nechybí zhola nic a všechno funguje jak namazaný stroj - od atmosféry, parádně vystaveného příběhu, režie, až po herecké výkony. A i když všichni do svých rolí dali ze sebe to nejlepší, mým osobním favoritem je James Cromwell ve své nejspíš životní roli. V době premiéry film lehce doplatil na "syndrom Titaniku", ale to nic nemění na tom, že po právu patří mezi klasiku žánru. 100%. (05.01.2007)

Hush-Hush..! Z garáže totiž vyjíždí nablýskaný Cadillac 1950, předními koly jsou snaživý kariérista Pearce a vznětlivý ranař Crowe, zadními mediální hvězda Spacey a platinová prostitutka Basinger. Motor vrní tóny Goldsmitha, elegantní, do posledního detailu propracovanou karoserii představuje scénář Helgelanda a volantem celé té retro parády nonšalantně otáčí Curtis Hanson. Nedivil bych se, kdyby měl v kufru mrtvolu Rollo Tomasiho.. Je dost možné, že se napoprvé budete v spletitém ději orientovat jako Jack Torrance v bludišti hotelu Overlook. Nu co, alespoň další důvod vidět to znova. (29.08.2008)