Spomeň si

“„…SLÍBIL JSEM SÁM SOBĚ, ŽE CHYTÍM LIDI, KTEŘÍ JSOU ZA TO ODPOVĚDNÍ…“ /// Dobře se na ty dědky dobře kouká... Dokážu si představit, že jsem na jejich místě. Navíc je to vlastně realita, protože žádnej cucák by takovouhle misi absolvovat nemohl. Nejde jen o vytetovaný číslo na předloktí, ale hlavně o motivaci. Informace jsou dávkovány postupně a fantasii (divácké) se meze nekladou, takže sháněním dalších informací jste vlastně sami proti sobě. Scénář je hodně zajímej a vcelku originální. Prokládá seniorský tempo dobrejma nápadama. Filmařina zase nevyráží dech efektama, ale každá špetka akčního vzrušení je mazácky provedená. Když dojde na závěr, nejste překvapení, ale připravení. Otázka „Kolik lidí jsi zabil?“ způsobuje nástup husí kůže. A když si myslíte, že vrchol večera je za vámi, přijde největší trumf, který zvedá hodnocení ne o jednotky, ale o desítky procent. Rázem filmu odpustíte všechny hříchy, protože vám dojde skrytej význam oněch čtyř zastávek. Na tuhle pouť muže bez paměti mně nebude dělat problém si ani s odstupem času vzpomenout. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dědek prej po válce zmizel v Argentině (nebo tam někde. Taky se prej přejmenoval.). 2.) Pracoval jsem pro Simona Wiesenthala. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (25.03.2016)

Příběh stárnoucího muže, jenž na sklonku života vezme pomstu do svých rukou, aby našel nacistu, který měl na svědomí vyvraždění rodiny v lágru. Nezvyklá roadmovie, kdy sledujeme neduhy staří, člověka trpícího Alzheimerem a až zázračně dokáže upoutat pozornost, i přes počáteční pomalé tempo. Drama hodně staví na hereckých výkonech, především výtečného Plummera, který dokáže vzbuzovat emoce při každé scéně. Obvykle takovým filmům dávám sedmičku, ale to, co se odehraje v poslední půl hodince, je naprosto neskutečná záležitost a závěr mě naprosto rozsekal. Scénář si zaslouží absolutorium a ještě pár dní ve mně rezonoval…....90% (26.03.2019)

Výtečný nápad a především úžasná a opravdu nepřekonatelná pointa hodně vyzdvihují místy unylejší tempo příběhu ve kterém se občas bohužel projeví, že leč legendární Plummer stále přesvědčivě hraje, na hlavní roli mu už dochází dech. Jednoznačně ale jeden z nejoriginálnějších scénářů amerického nezávislého léta.Takový mix přání smrti a Šindyho seznamu.Tenhle film by si asi zasloužil nejednu Oscarovou nominaci, ale bohužel...na tohle zabedněná akademie neslyší.80%. (26.06.2016)

Tu treba do konečného hodnotenia skutočne vyčkať až do samotného konca a nerobiť predčasné súdy. Priebeh deja popravde nie je vôbec objavný, vieme, že starček ide hľadať tú správnu osobu podľa zoznamu štyroch rovnakých mien a tak je zrejmé, že až číslo 4 bude tým skutočne hľadaným. Všetci traja predchádzajúci ale mali zaujímavé povahové črty, pričom vám môže dosť prekážať, že sú poňatí až príliš jednorozmerne a povrchne. Ale opäť treba zopakovať, že si treba počkať až do konca, kedy sa aj rozhodnutie neísť príliš do hĺbky epizódnych postáv zmotivuje. Egoyan asi implicitne poukazuje prostredníctvom dávnej histórie koncentračných táborov aj na minulosť vlastného národa a titulné "remember" zrejme patrí aj tureckej vláde, ktorá nie a nie stále priznať farbu. Ale môže ísť aj o nadinterpretáciu, na to by dokázal zrejme odpovedať iba samotný Egoyan. (17.04.2020)

Veľmi zaujímavo a pútavo natočený snímok o dedkovi, ktorý sa po smrti svojej manželky konečne odhodlal vysporiadať sa so svojou smutnou minulosťou... Miestami sentimentálne, no nie nátlakové, pričom určitú melanchóliu tu je cítiť celý čas. Nesklamal ma ani záver, na diváka tu čaká dosť nečakané rozuzlenie, skrátka môžem iba doporučiť. 80/100 (23.07.2016)