Spomeň si

Nenechte si ujít. Tahle cesta za pomstou s Alzheimerem v zádech je sice komornějšího rázu (chápej, není dlážděna mrtvolama alias Harry Brown), ale když se člověk koukne na tu křehkou Plummerovu skořápku, ani se nemůžeme divit tomu, že když na našeho dědu zařve policejní nácek, tak si chudák nachčije do kalhot. I skrz svůj věk je to však pořád sympaťák, a to i přes to, že zhruba už někde v polovině filmu tak nějak vytušíte, jak se to s jeho postavou vlastně má. (17.03.2016)

Wiesenthalovo centrum eviduje čtyřikrát jméno Rudy Kurlander a pod jedním z nich se skrývá nacistický zločinec. Devadesátiletý důchodce trpící demencí a občasnou amnézií se po smrti své ženy vydává najít toho pravého a pomstít svou rodinu, která zahynula v Osvětimi. Egoyan měl tentokrát dvakrát šťastnou ruku a to jak výběrem tématu, při kterém zkombinoval jakousi road movie s motivy pomsty a koncentračních táborů, tak s volbou herce, protože Christopher Plummer byl naprosto fenomenální. Překvapivý závěr pak korunoval celkový výborný dojem. 85% (01.03.2016)

Před minulostí se nedá utéct. Ani po sedmdesáti letech. Skvělý Christoper o tom (ne)ví svoje. A tak vyráží. Hledat domnělého vraha, napříč státy. Od jednoho podezřelého, k dalšímu, aby nakonec našel sám sebe. A pohlédl do očí pravdě, na kterou už vlastně zapomněl. Ale zapomínat se nemá a tak konec tohoto filmu ve mně utvrdil naději, že pár takových lidí, by snad mělo ještě cenu hledat. I když je vlastně už rok 2016. (02.03.2016)

bortaS bIr jablu'DI' reH QaQqu' nay' neboli Pomsta chutná nejlépe servírovaná za studena, jak říká staré klingonské přísloví. Nicméně i 70 let stará pomsta může být hodně kořeněná a pálivá. Skončil by kapitán Von Trapp takto, kdyby v zůstal v Rakousku a nechtěl by sloužit u německé Kriegsmarine na ponorkách? Film se chytře vyhnul vzpomínkám na minulost, ale v náznacích jsou drobnosti evokující Osvětim. Jako například sprcha v koupelně nebo veřejný tlampač na autobusovém nádráží. (27.04.2020)

Napriek vysokému hodnoteniu som nútený ostať pri triezvych troch hviezdičkách. Stále som prekvapovaný neopozeranými pohľadmi na problematiku holocaustu a musím uznať, že scenárista sa snažil. Problém je v tom, že nemám rád filmy, v ktorých brilantný záver má prekryť všetko dovtedy videné. Také filmy sú odsúdené na jedno pozretie. Hlavnej postave som tú jej striedavo zapnutú a vypnutú demenciu dosť neveril. Ale Christopher Plummer bez ohľadu na všetko predtým napísané má aj odo mňa absolutórium za výkon, ktorý predviedol. Niektorí tvrdia, že nie je veľký problém, aby 88-ročný zahral postavu o niekoľko rokov staršieho a o niekoľko diagnóz postihnutejšieho. Ja si myslím, že problém to je, a preto väčšia časť z mojich troch hviezdičiek patrí práve jemu. (16.10.2017)