Darček

No... Asi by se našlo pár lidí, kteří kdyby viděli Dárek, šli by mně taky něco položit na rohožku. Film klade jednu z nejděsivějších otázek vůbec, ono totiž kdo ví, jestli je možné znát o svých nejbližších úplně všechno. Co vím ale určitě, že je lepší nemít tohle jako svůj cíl, protože hodně sportovců po protnutí cílové pásky namísto oslav omdlí. Dárek je dobře budovaný napínák, který si můžete sami kazit věštěním budoucnosti, lepší je ale podle mě nechat se strhnout hrou Gorda. Určitě to budu chtít vidět ještě jednou. (27.03.2017)

Snaživé řemeslo režijně zcela nezkušeného Edgertona, ale bez čehokoliv, co by opravdu tento film něčím vyšvihlo do první ligy. Postavy se ne vždy chovají zcela inteligentně, dialogy šustí papírem, zvraty nejsou až tak nepředvídatelné a hlavně nakonec ani nijak zajímavě vytvořené, atmosféru (při scénách "něco se stane/bude dít!") se snaží film budovat pomocí samoúčelné agresivní hudby, Jason Bateman je od počátku hrozně nechutný a měl by raději zůstat jen u těch komedií. Jiné emoce mu totiž moc nejdou. Po tom větším vychvalování jsem čekal něco mnohem víc sofistikovaného a hlavně i režijně lépe ukočírovaného. 6/10 (24.11.2015)

Zvláštně pojaté drama (ostýchal bych se to nazvat thrillerem). Bateman, kterého jsem si oblíbil v komediálních rolích, mě docela rozsekal v takhle vážné roli. Slušné napětí, zajímavě kombinovaný příběh, slušná zápletka. Přitom se v tom fimu zase moc neděje a skoro o všem se jen mluví. O to hustší to má atmosféru. Hodně se mi líbila ta v závěru nezodpovězená otázka. Pokud by někdo chtěl slyšet mou verzi odpovědi, tak: NE. 3.5* (18.01.2016)

Dárek je jedním z nejlepších thrillerů, který bohužel našimi kiny jen prošuměl. Několik opravdu nečekaných lekaček, dokonale vystižená atmosféra trapnosti doprovázející nevyžádané návštěvy a zjištění, že Bateman umí hrát vážné role! Neskutečně promyšlený scénář, kdy si myslíte, že vývoj odhadnete, ale pak jen zjišťujete, že jste mimo. Pozvolné dávkování informací, které aktualizují již řečené, má za následek téměř neustálé napětí, aniž by to na konci byl nějaký divoký nolanovsko-fincherovský mind*uck. Finální pointa není jen prostým ukázáním na viníka, které by mělo okamžité následky, jak tomu u krimi zápletek často bývá, ani nerozčiluje samoúčelným otevřeným koncem, který by značil bezradnost debutanta, ale nastoluje drásavé chvíle přemýšlení o tom, jak hrozivé věci můžeme po letech o partnerovi zjistit a co vše jsme jemu, sobě i našemu trýzniteli schopni odpustit. [Kino] (21.09.2015)

Co se v propagaci tvářilo jako zaměnitelný stalkerský thriller je nakonec až překvapivě ambiciózní a chytře napsané psychologické drama jen lehce okořeněné žánrovými prvky thrilleru a hororu (ten film má asi nejhnusnější lekačku letošního roku). I po skončení filmu obsahuje fabule spoustu nezaplněných míst, která lze smysluplně doplňovat poměrně značně odlišnými verzemi událostí, takže ideální film na poprojekční diskuzi. Od debutujícího Edgertona rozhodně překvápko a doufám, že se k režii brzo vrátí. (06.09.2015)