Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrajú:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (viac)Epizódy(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(viac)Videá (3)
Recenzie (244)
Říkal jsem to vždy a říkám to i nyní, český film má dobré herce, ale nemá tvůrce. Bez nápadu, bez fantazie, dramaturgicky, scénáristicky i režijně mrtvé, fádní, nudné, strohé. Do velké míry k tomu pomáhá i šíleně utahaná až depresivní hudba, při které jsem měl sebedestruktivní sklony. Tak takhle ne pane Sedláček. Proč už se někdo dopr... neodváže, nepustí ze řetězu a neudělá film, beze strachu, že se to nebude líbit? ()
6/6 Doporučuju rozhovor Terezy Brdečkové pro DVTV, protože tato paní to skutečně nemá v hlavě v pořádku. Ve výsledném tvaru Bohémy stojí za pozornost pouze Javorského variace na téma Burian, vše ostatní je promarněné, hloupé, naivní, zbytečné. V zemi, kde se nepracuje ani s tak samozřejmými možnostmi jako je obsazení herecky aktivních potomků do rolí předků, je liché naprosto vše. V literatuře takovýto "román" je často označen za škvár. V televizi za dílo hodné pozornosti větší části kulturní veřejnosti. Pokud nedokážete přečíst srance jako jsou Sokyně Miloše Smetany nebo volná trilogie Vladimíra Přibského Adina / Lída / Nataša, pak není důvod totéž sledovat na televizní obrazovce. Brdečková se Sedláčkem vytvořili cosi, co vynašlo prvotní šok laika z toho, že ty "milé staré" filmy byly natáčeny i za války. Všichni totiž dle těchto umělců (za vydatného přispění konzultací Dvořákové a Koury) zřejmě / zjevně byli kurvy. Děkujeme, odejděte. "Syndrom vařené žáby a kdo kdy šňupal koks." ()
Hlavní problém tkví ve scénáři. Je nudný a dialogy šustí papírem. Herci tak hrají suše a celé vzezření je tak nějak chladné a bez emocí a to včetně scén, které mají být vypjaté (oznamování zaměstnancům AB Barrandov, že židi tam nemají místo) . Hercům vůbec nevěřím, co říkají. Pokud je zlatým hřebem prvního dílu imitace Vlasty Buriana (nutno říci, že dobrá), pak je to málo. U režiséra Sedláčka se ukázalo již v Českém století, že mnoho herců je režisérova smrt. A to se ještě režisér jal ukočírovat neherce (což se věru nepodařilo). Prostě mi přijde, že se tam jen čte text a nehraje. Zůstaly jen mluvící hlavy. Zkrátka atmosféra první republiky bez atmosféry. Zvláštní (ne)koncepce a vyloženě otravná hudba - skoro jak legendární midi formát. Možná se to někam rozvine, co do příběhu, ale pochybuji, že se změní i atmosféra. ()
Tohle byl vynikající nápad a námět. Panu Sedláčkovi se povedlo rozvířit společenské vody dneška freskou z dob společností minulých. I já jsem googlil a hledal jména dávno zaprášená nebo dokonce neznámá. ALE to pojetí... V první řadě míchání skutečných a fiktivních postav! Nedobrá věc. A pak systém tolika figur a mechanických prostřihů z jedné na druhou... Něco ve stylu: dlouho tu nebyl Marvan, teď dáme Lily. Jo a Štěpánek a Havel - tak je dáme do jedný scény. Zvláště poslední díl to korunoval, když aspoň trochu chtěl postihnout osud skoro všech :-(. To chtělo spíš systém jedna figura = jeden díl. Ale lépe několik dílů vzhledem k rozsahu pojmuté doby. Celkově jde tedy spíš o zklamání, protože námětový a herecký potenciál nebyl využit... ()
Musím otevřeně přiznat, že nerozumím tomu, proč tvůrci smíchali naši ČS historii (skutečné herce a režiséry) s fiktivními postavami, znehodnotili tím celou sérii o tvorbě filmů na Barrandově po roce 1938.. Neustálé poskakování v čase, velké množství postav a k tomu to podstatné - divák ví, že tomu nemůže/nesmí věřit, považuji za nevyhovující.. Sérii hodnotím dvěma ušmudlanými hvězdičkami, tu třetí hvězdu posílám hercům, ti odvedli výbornou práci, moc se mi líbil Vladimír Javorský, potom Jaroslav Plesl, Petr Stach a Michal Dlouhý, zachraňovali, co se dalo.. ()
Galéria (189)
Fotka © Česká televize / Karel Cudlín
Zaujímavosti (41)
- Projev herce Zdeňka Štěpánka (Michal Dlouhý) v rozhlase nezazněl ve dnech Mnichova, jak je uvedeno v seriálu, ale o přibližně deset dnů dříve, protože jím reagoval na britsko-francouzské ultimátum z 21.9.1938. (raininface)
- Filmový publicista Pavel Taussig vyčítal seriálu zmatečnost. Původní scénář Terezy Brdečkové byl původně inspirován konkrétními osudy filmových tvůrců, ale zažívaly je fiktivní postavy. Producenti ji ale přiměli, aby scénář přepsala do faktických postav, je to ale provedeno nedůsledně a polovičatě, takže místy neodpovídají názvy filmů ani jména filmových pracovníků. (sator)
- V samém závěru dílu se točí film Severní přístav (1954). Ale natáčená scéna ani obsazení Marvana (David Novotný) nemá s filmem nic společného. (sator)
Reklama