Severní přístav

Otomar Krejča je v roli snaživého aktivisty opravdu kouzelný, ale spolu s brblajícím Sovákem jsou asi ti jediní, proč se na Severní přístav podívat. Jako detektivka je o ničem a jako špionážní drama selhává snad ve všech kategoriích. Herecky je to lepší průměr a to co zbylo z atmosféry udusila angažovanost snímku. (06.09.2020)

Film poukazuje kriticky na tolik škodlivé užívání frází aneb Filmový přehled 19/1954. 1) Vyšší míru zábavnosti, než je v žánru a v době obvyklé, bych připsal 37letému Jiřímu Brdečkovi, který dodal námětu a práci druhého scénáristy, předsedy MNV (!) ve Sněžníku v Krušných horách, šmrnc a profesionalitu. 2) Spoiler. Film ovšem nepřekročí dobové meze. Černobílý svět socialistického realismu zde vykvétá v plné kráse, kterou kazí (nebo spíše umocňuje) jenom zavilý třídní nepřítel rafinovaně skrytý pod maskou bojovníka za bdělost a ostražitost. (09.10.2011)

Film „Severní přístav" je dobrodružný film s detektivní zápletkou. Můžeme si na něm ověřit, jak zajímavá forma detektivního žánru se zdarem může pomoci při řešení některých důležitých úkolů dneška. — Jedním z nich je apel na zvýšení bdělosti a ostražitosti. Jsme každodenními svědky, jak povrchně se na mnoha místech tento příkaz doby vykládá. Na tuto okolnost upozorňuje film „Severní přístav". Jeho nesporným kladem je přitom volba detektivní zápletky, která umožňuje seznámit diváka s řadou podezřelých osob, s jejich charakterem, názory. Lidé, kteří tu vystupují, mají všechny znaky, s jakými se setkáváme u svých přátel, známých, kolegů v zaměstnání, soudruhů. Mají dobré i špatné vlastnosti, a některé z nich mohou divákům napovědět, kdo je pachatelem. Divák má přitom sám aktivní úkol, hodnotí jednání osob filmového příběhu. Vedle upozornění na nutnost zvýšení bdělosti v kancelářích, právě tak jako v závodech, poukazuje film kriticky na tolik škodlivé užíváni frází. Nejčastěji se za ní skrývá prospěchář, který se pomocí dobře znějících slov chce vetřít na významné místo, člověk, který chce pro sebe získat určitě výhody. A často je fráze také pouze důsledkem lenosti myslet, neschopnosti uvažovat samostatně. V každém případě je nutno frázi odsoudit jako zlo, s nímž se musí ze všech sil bojovat. „Severní přístav" je již čtvrtým filmem režiséra Miloše Makovce. Po filmech „Případ doktora Kováře" — „Veselý souboj" — a „Velké dobrodružství" — osvědčil Miloš Makovec své schopnosti i na poli detektivního žánru. Filmový přehled 19/1954 (12.01.2009)

Československý film popisující události v severním přístavu, kam byl dosazen nový vedoucí transitního oddělení Bartoš (G. Heverle), který má dohlížet nad plynulým průběhem lodní dopravy. Existují totiž domněnky, tato doprava je narušována západními agenty, jejichž přítomnost byla Státní bezpečností ihned zaregistrována, avšak bylo jim ponecháno volné pole působnosti, aby rozkryly své kontakty. Skupina agentů sestávala z drsně vyhlížejícího R. Deyla, I. Kačírkové, bojácného M. Kopeckého a zaměstnance přístavu O. Krejči, který svou pravou tvář zakryl prázdnými frázemi komunistické propagandy. Celá tato skupina působila dosti amatérsky a zejména pan Kopecký svůj svěřený úkol těžce nezvládl a zasadil se o dopadení všech agentů. Úkol, v němž pan Kopecký selhal, byl natočen velmi podrobně s detailním pohledem na jeho psychologii. Vedoucí transitního oddělení dosazený státem Bartoš byl prezentován jako pozitivní a dobře naladěný člověk, který ihned milostně vzplanul k atraktivní dceři ředitele přístavu A. Vránové. Onen severní přístav, ač to nebylo řečeno jasně, zřejmě prezentoval lodní překladiště v Hřensku. Příběh tohoto filmu mi v mnoha ohledech evokoval slavný seriál o majoru Zemanovi, zejména díly, v nichž se popisovaly nekalé praktiky v lodní dopravě a sledování zahraničních nepřátelských agentů s cílem odhalit jejich styky. Dle mého názoru byla rafinovaná kamufláž za budovatelské fráze diverzanta Krejči vzhledem k době vzniku filmu dosti odvážná, neboť jsem v ní viděl parodii na tehdejší povinný schematismus a zesměšnění komunistického slovníku, a tím pádem jasnou provokaci. Byl jsem snad jediný, kdo si této skutečnosti všiml? Nerad bych se mýlil, ale za tímto skrytým odporem vůči režimu vidím práci geniálního J. Brdečky, který se podílel na scénáři. Ředitele, nešťastného ze ztráty, důvěry hrál O. Korbelář a v malé roli prostořekého zaměstnance přístavu se objevil J. Sovák. Drama M. Makovce se mi celkem líbilo, povinné politické zabarvení bylo ve snesitelných mezích a herecké výkony byly kvalitní, jsem přesvědčen, že Severní přístav si zaslouží tři hvězdy. (18.03.2023)

Prvních asi deset minut filmu mě rychle vtáhlo do děje, vypadalo to jako správná detektivka, které nic nechybí. Špión, jedoucí vlak, krásná a záhadná žena, bohužel se z filmu posléze vyklubala nudná, propagandistická agitka. Světlým momentem byla ještě závěrečná přestřelka na půdě, jenže dobrý počátek a konec ještě nedělá i dobrý film. Skvělý herecký výkon Deyla a femme fatale Kačírkové. Rovněž mě fascinuje atmosféra (ne málo podobná noir filmům), která obklopovala pouze filmy padesátých let, jenže jak říkám, vše pokazil ten všudepřítomný stalinistický nádech. Jaká škoda, kolik filmů bylo jen takto zmrveno... (20.12.2012)