Pan Dupont

Poklidnou prázdninovou idylku přetne v polovině filmu událost, která rázem změní dosavadní pohodu ve strhující drama a dává vyniknout těm nejtemnějším lidským pudům a vášním. Jean Carmet tady působí velmi nesympaticky, to jeho pokrytectví a špatné svědomí lze vyčíst z každého jeho pohybu a pohledu očí. Výborně to zahrál, chlapec. (01.03.2017)

Dlho som povazoval za najlepsi film Yvesa Boisseta Canicule s Lee Marvinom, a ak ovidno, mylil som sa. Prave toto je najlepsi Yves Boisset. nechyba vrazda, vysetrovanie, do toho este muslimski privandrovalci niekde vo FRrancuzsku. Parada.. najma ked si zobereiem, ze film ma mimoriadne kliudne tempo, napatie narasta len pozvolne. Tempo vsak rozhodne nenudi, dialogy su obycajne - take prevazujuaj v realnom zivote, aj vo filmoch. Jaxom spomenul, divak sa ale nudit nebude, napatie sa pekne pomaly stupnuje, film funguje ako genialny mechanizmus rastu napatia medzi starousadlikmi a privandrovalcami + do toho sa este riesia rasove otazky. Koniec je uplny masaker - depresivny, s vitazstvom nielen rasizmu ale i poktrytectva a ludskej krutosti . 100 % (26.06.2018)

Ve filmu padne zajímavá úvaha, že „spravedlnost a policie jsou téměř kolegové.“ Jenomže pak „policie jde v noci spát“, touha po spravedlnosti splyne s touhou po pomstě, cesta k onomu cíli se odehrává s dalším probuděním lidských běsů a nakonec i nevyhutná spravedlnost dorazí... nekompromisně tváří v tvář krutému zúčtování. Jestliže bych před koncem s plným hodnocením váhal, za tak brilantní závěr si Pan Dupont pátou hvězdičku zaslouží. Musím říct, že tenhle film mě totálně dostal, pro mě zatím Boissetův nejlepší, výborný i ojedinělou výstavbou, kdy je celý naturalistický příběh zasazený do letní pohody plné slunce, vody, uvolněné prázdninové atmosféry, legrace, slavností, soutěží a jiných atrakcí... a nic netušící divák se najednou z atmosféry ve znamení oddechové komedie přehoupne do strhujícího dramatu o zločinu a trestu. „Na toto léto nezapomeneme.“ Osobně na tento film určitě taky jen tak nezapomenu a při zmínce či zahlédnutí herce Jeana Carmeta se mi odteď asi jen stěží nevybaví z jeho desítek ztvárněných rolí právě Georges Dupont-Lajoie. Pan Dupont přechází v polovině filmu výraznou charakterovou proměnu z oblíbeného sympatického muže na odporně pokryteckého surovce, který ani po zásadním (a spočátku snad i trochu nechtěném) incidentu neváhá zajít ještě dál a ještě víc potupit své již naplno pročernělé svědomí. Carmet tohle vše naprosto skvělým způsobem ztvárnil, včetně do detailů promyšlených dlouhých drásavých pohledů, byť často schválně zaměřených mimo centra kamery. Bravo, mistře! [90%] (19.05.2021)

Tak tenhle francouzský thriller je nenápadný, neotřelý a provokativní. Pravda, poněkud se námětem vymyká běžné francouzské produkci, což ovšem neznamená, že by film neměl napětí, spád či důmyslně zpracovanou dějovou dramatičnost. Možná bych filmu vytknul zobecnění rasové diskriminace, protože je to oboustranná nesnáz. Což vnímavý divák pochopí, no, vždyť víte. Několik scén tu působí hodně emotivně, ale při bližším pohledu, lze konstatovat, že jsou vypočtené tak trochu na vnější efekt. Myšlenkový obsah filmu je jasný. Nicméně dá se říci, že film nepřináší nic převratně nového, ale svým způsobem smyslem filmu bylo ukázat především bez laciného způsobu, že dohnat spravedlnost v takových případech je téměř nulová šance. Ať tak či onak, nezpochybnitelně si film diváckou pozornost zaslouží, protože všechny postavy zde hrají a jednají jako by to byla skutečnost. Prostě fakt dobrý, i když to není žádná oddychovka. (13.02.2012)

Hodně příjemné překvapení s mimořádně hořkým závěrem, plného pokrytectví, rasové nesnášenlivosti, lidské krutosti a politických či profesních ambicí, kde najednou mizí přátelství a lidskost, ale také právo a spravdelnost. Zústává jen pachuť z nepotrestaných zločinů. S kým tento film nehne, tak pak už patrně vůbec nic. Vynikající výkon podal Carmet, ale také xenofóbní Lanoux či pokrytecký Marielle. Jednoznačně plný počet hvězdiček. (31.12.2011)