Všude žijí lidé

Film vyprávějící příběh mladýho lékaře jenž by nejraději práci v Praze. Osud ho však zavane do malé pohraniční vesnice. S čímž samozřejmě není spokojenej a pořád se snaží přes protekci dostat nějakej flek blíž Praze. Postupem času ale nejen díky starýmu doktorovi, kterýho má vystřídat přijde na to, že jak už napovídá název filmu všude žijí lidé, kteří potřebujou lékařskou pomoc. Pomalu si začínají zvykat jak mladej doktor tak i místní obyvatelé, kteří k němu zpočátku(především díky svému mládí) moc důvěry nevzbuzoval. Myslím si, že takovej vesnickej doktor má k lidem mnohem blíž než doktor z města. Doktor z města většinou bere svýho pacienta jen jako další kus v řadě. Kdežto doktor z vesnice má k lidem daleko blíž a bere svý pacienty jako lidi s lidským osudem. To je prostě všeobecně známá věc, že lidi na vesnici k sobě mají blíž. Né vždy to však musí být ku prospěchu věci. Ale to už jsem trošku odbočil. Všude žijí lidé je takovým lidským filmem sledujícím dilema lékaře mezi prací v Praze(či poblíž) kde má byt a snoubenku nebo prací v zapadlé vesnici. Slabší 4 hvězdy. (20.03.2023)

Vo filmografii Jiriho Hannibala /Udoli krasnych zab, Skola hrisniku/ je toto slusny debut - o lekarovi, ktory bol prideleny z Prahy do akejsi dediny v Zapadnych cechach. Riesia sa potom dolezite veci, a to konkretne ze jeho snubenici sa nechce ist tam, tamojsi doktor sa chysta do dochodku ....... sympaticky film, s dobrou kvalitnou reiiou a namakanymi dialogmi : 60 % (20.11.2018)

Město nebo vesnice? Zůstat nebo odejít? A co svědomí? A lidé? Tyto a další otázky si klade mladý lékař, titulní hrdina příběhu o lidské odpovědnosti, svádějící nelehký souboj s předsudky, s odloučením, s bolestí i smutkem, radostí i touhou najít konečně své místo na slunci. Tvůrcům, v čele s debutujícím režisérským tandemem, se podařilo překlenout nebezpečná úskalí schvalovacích procesů a jakkoli je ústřední konflikt obtěžkán dobovým oparem, je nepatetický a v mnoha ohledech se dokonce umně zbavuje slepých uliček, do nichž je občas zahnán. Velkým, ne-li nezapomenutelným okamžikem se jeví i dnes lidsky prostý, téměř jímavý portrét starého venkovského lékaře, zvolna bilancujícího a odcházejícího, v mimořádně citlivé Štěpánkově interpretaci. Macháček, Tříska, Hlaváčová a další jsou potom čerstvým přílivem mladé krve, tolik žádané a hledané i jinými tvůrci. Nespravedlivé uvržení do naprostého zapomnění, v němž se tento film nacházel po dlouhá desetiletí, je v tomto případě neodpustitelným hříchem. (26.01.2015)

Předvídatelně schématická koukatelná socialistická červená knihovna. 1) Herecké obsazení zaručuje koukatelnost: 64letý Zdeněk Štěpánek (vesnický lékař Mrázek), jeho dcera 26letá Jana Štěpánková (manželka vesnického funkcionáře Olga), 27letý budoucí emigrant do Francie Ivo Palec (hlavní postava Mirek), 22letá půvabná Jana Hlaváčová (lékařova snoubenka Eva), 24letý divoký Jan Tříska (vesnický dělník Lojza Pošvár) a další... 2) Film nechtěně odhaluje některé dobové režimní praktiky. Existenci pracovních umístěnek lze s určitými výhradami pochopit - stát neměl peníze na kladnou (finanční) motivaci. Ostatně během šedesátých a sedmdesátých let tato praxe postupně mizela. Daleko horší mi připadá příběh číšníka, kterému zavřou vesnickou hospodu a nutí ho k práci v družstvu. Propustit ho nechtějí, nejsou lidi, a když se tak přece jen stane, odejde s pověstí flákače, simulanta a špatným posudkem, díky němuž, jak lze dovodit, ...v Alcronu nosit skleničky nebude. (24.02.2014)

V případě, že si nepřečteš zdejší znalecké posudky a okopírované dojmy z filmu či zasluničkované spoilery, můžeš si užít výborné drámo s kapkou vnitřní psychologie hlavní postavy. Mirek začíná od píky i od znova. Od píky svojí lékařskou praxi, od znova svůj život. Přístup k povinnosti, kterou musí lékař cítit dvojnásob, je nepochybně ona předvídatelnost, která tu v komentářích tak zakořenila. Onen přístup je ovšem nutné vybudovat. Film se režimem nezabývá ani trochu. Leda režimem lidským, nebo opravdově citovým (to je ona červená knihovna), který lze hledat i jinde, když už změna, tak pořádná. Příběh doktora, poznávající lužanské lidské prozření, není jediný, ve filmu je osudů mnohem víc (jeden z nich ukazuje, že M. Macháček zahraje prostě cokoli) a rozhodně není možné to předvídat. Vůbec bych se nedivil, kdyby se filmem inspiroval Dušan Klein ke svému třetímu dílu Básníků. Herecké otěže pevně drží Štěpánek, nicméně rozhodně zde má dost a dost opory. Tříska určitě zpestřuje, stejně jako sympaticky mladá hlavní ženská dvojice Uvolňující se atmosféru dokonale vystihl Evžen Illín se svým hudebním doprovodem, který podtrhuje moje hodnocení bez debat. (21.03.2014)