Stávka na neistotu

(1001) -"Tell me the difference between stupid and illegal and I'll have my wife's brother arrested." S roztěkaným stylem tohoto filmu jsem musela hodně, a vlastně celou dobu, bojovat, ale nakonec mi ten jeho message přece jen obměkčil srdce. Hlavně bych řekla, že je ten film (morálně) asi tak tisíc pět set krát lepší než Vlk z Wall Street, a přesto/proto po něm za chvíli ani pes neštěkne, kdežto z Leonarda si budou všichni sedat na zadek nadosmrti, bože to mě tak štve. Nicméně i tak si ale myslím, že by měl Adam McKay trochu ubrat na těch siláckých řečech, alespoň pro začátek. A zdá se, že to bude moje nejoblíbenější role Steva Carella. (Původně tam prý měla být místo Margot Robbie v bublinkové koupeli Scarlett Johansson pod vodopádem a to bych viděla mnohem radši - protože Scarlett je herečka schopná vyjádřit ironii, Margot Robbie nikoli.) -"The small investing he still does is all focused on one commodity: water." (20.07.2018)

Pro mě to byla chvílemi oblast sci fi, ale obeznalý divák s výrazy týkající se různých finančních machinací si musel na100% pochutnat. Pro mě bylo podstatné, že o tom vím asi jako mnozí už dlouho a že to lepší nebude, je nad slunce jasný. Kluci hráli výborně a docela by mě zajímalo, jestli věděli s naprostou jistotou v některých částech, která bije? (21.12.2016)

Jsou to sice finančníci, ale možná právě díky dosud komediálnímu režisérovi Adamu McKayovi je tenhle pro mnohé svět divných výrazů, čísel a těsně uvázaných kravat srozumitelný, hravý a polidštěný. K tomu připočítejme několik výtečných herců (u mě vede asi asociální Christian Bale, cameo Margot Robbie ve vaně je zase nadmíru cool) a solidní drama s černohumornými prvky je na světě. Samozřejmě na úplně jinak dravého Vlka z Wall Street to nemá, nicméně těch konverzačně hutných 130 minut se zvládnout dá. Tak na 70%. (10.01.2016)

Bezprostředně po zhlédnutí jsem - sice bez nadšení a vlastně i po značném váhání - nadělil snímku ušmudlané čtyři hvězdičky, protože kritiky chamtivosti a bezpáteřnosti nikdy není dost. Jenže komentář píšu s bezpečným odstupem, kdy se naplno odhalily nedostatky scénáře. Ten sice analyzuje příčiny hospodářské krizi památného roku 2008, jenže tak činí způsobem pro běžného diváka poněkud těžkopádným a hůře srozumitelným. Sázka na nejistotu nefunguje jako strhující příběh s charismatickými postavami, jakým byl Vlk z Wall Street, a není ani intimním dramatem, které až na dřeň odhaluje lidské charaktery v mezní situaci, tak jako tomu bylo v Margin Call. V rámci filmů tepajících zlořády finančních institucí a pojednávající o krizi důvěry v moderní západní společnosti titul mezi špičku jednoduše nepatří. Celkový dojem: 60 %. (03.10.2022)

Shortujeme o sto šest, swapujeme CDO na druhou, vytvoříme tranše sekuritizací a miliony jsou v kapse! Filmy s podobným tématem nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. ///Snímek je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění. Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky./// S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 nebo Kapitána Phillipse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.¨/// Jeden z nej filmů roku 2016. [Kino] (20.01.2019)