Stávka na neistotu

"Takže CDO je hromada hoven zabalená v hnoji." Lépe a hlavně odborněji bych to neřekl. Moje touha koupit si nějaký trojbéčkový derivát stoupla na maximum. Hlavně, ať je zajištěný hypotečními úvěry lidí, kteří nejsou schopní splácet své dluhy. To by bylo nejlepší. Tedy nejlepší pro finanční žraloky, jejichž banky stejně nakonec zachrání ten daňový poplatník, kterého předtím okradli. To je geniální - deriváty sem. A přestože se neumím tvářit, že jsem principy podvodů na investora pochopil až do hloubky úvěru nemajetné striptérky, tak tohle mě bavilo. Vynikající byli zejména pánové Burry, Baum a Rickert, jejichž filmoví představitelé mi pomohli mou krizovou finanční ztrátu, i když jsem ji nikdy neutrpěl, překonat velmi zábavnou formou. To samozřejmě neznamená, že budu od nynějška na bankéře milý a přestanu je v sebeobraně věšet na nejbližší větev. (17.10.2016)

Tvůrci si naštěstí uvědomovali, jak nestravitelný by film zahlcený jmény, čísly, zkratkami a rozkrýváním složitých vztahů mezi jednotlivými složkami investičního trhu byl. Pojali jej proto jako dvouhodinové překřikování několika excentriků, mluvících namísto lidské řeči ekonomickou hatmatilkou pro pokročilé. Aniž by Sázka na nejistotu rezignovala na věrnost faktům, snaží se vyprávět co nejnázorněji a s nadhledem vlastním Vlkovi z Wall Street. McKay ovšem není, zejména co se vypravěčských schopností týče, Scorsese. Našim průvodce na cestě k ekonomické katastrofě je Jared Vennett, obracející se občas přímo do kamery, případně zastavující tok vyprávění, aby nám škodolibě objasnil, jaké triky velké ryby z Wall Street používají. Jeho vlastní triky se ale rychle stávají předvídatelnými. Bourání čtvrté zdi prostořekým vypravěčem je hlavně prostředkem k rozptýlení, nikoli – jako ve Vlkovi – neodmyslitelnou součástí promyšlené narativní strategie. Podobně nahodile film prokládá nadsazenou komedii okamžiky existenciální krize stále bezradnějšího Bauma (scény s jeho manželkou patří k těm nejzbytečnějším z celého filmu, což vzhledem k obsazení Marisy Tomei dost zamrzí). Rozptylující je i hyperkinetický střih a roztřesená kamera Barryho Ackroyda, který ostré názorové výměny v uzavřených kancelářích natáčí jako zběsilou (greengrassovskou) akci. Od začátku do konce s obdivuhodným nasazením zoomuje, přeostřuje a švenkuje, v důsledku čeho scény stěžejní pro vyprávění splývají s těmi, v nichž o nic zásadního nejde. Tempo ani naléhavost, s jakou k nám film promlouvá, se nevyvíjejí. Film je monotónní, postrádá napětí i překvapení a spíše než drama připomíná powerpointovou prezentaci, která je sice místy vtipná, ale musíte se hodně přemáhat, abyste u ní svou pozornost udrželi po celé dvě hodiny. Hodně pomáhá, že o naši pozornost soupeří někteří z nejcharismatičtějších herců Hollywoodu, výborní zvlášť tehdy, pohybují-li se na území drzé frašky. Částečně improvizované scény jejich vzájemného překřikování patří k vrcholům filmu. Během serióznějších momentů ovšem vzhledem k plochosti svých postav nemají, o co by své výkony opřeli. Totéž lze vztáhnout na celou Sázku na nejistotu. Dokud je jenom cynickou komedií vysmívající se lidem, kteří provádějí milionové transakce s myšlenkou na výplach tračníku, skvěle baví. Jako varování před inherentní prohnilostí kapitalismu selhává. 70% Zajímavé komentáře: novoten, maddy (28.02.2016)

Všechna čest Adamu McKayovi - jeho nápaditá a vtipná režie, která se nebojí vsadit na humor, nechat hlavní postavy promlouvat do kamery a slavné celebrity zcela mimo rámec děje vysvětlovat význam některých finančnických pojmů, je tím, kvůli čemu musíte Sázku na nejistotu vidět. A možná také kvůli hercům, kteří se ždímají ze všech sil, přestože jen dva (Carell a Bale) mají prostor odpovídající jejich výtečné roztěkané kreaci. Ale marně hledám smysl, proč se vlastně jinak dívat na film, který běžnému smrtelníkovi neřekne navzdory nepolevující spršce dialogů a konspirací nic víc, než že o daném tématu ví úplný hovno a že na tom radši nic měnit nechce. Snažil jsem se ty nesmyslné termíny a úřední kličky pochytat, ale po hodině mě ta námaha přestala bavit, a po dvou hodinách už jsem byl tak přesycen, že mi bylo opravdu úplně jedno, jak se to celé vyvrbí. Přesto znovu klobouk dolů za režii, před podobně dynamickou a přitom přehlednou montáží by jistě uznale smekl i mistr Ejznštejn, i když z obsahu by byl nepochybně stejně vyndanej jako já... 70% (27.01.2016)

Celkově asi tak srovnatelné s Margin Call. Pochválit se dají vyložneně sympatické a zábavné pokusy o polopatické vysvětlení jistých aspektů daného problému, bohužel co se obsahu týče, vše už znám odsud, což zase já považuju za nejlepší film o krizi. Bale fajn, super hudba....na film o takové nudě je to natočený hodně dobře. 75% (29.01.2016)

Chce to být strašně epické jako Vlk z Wallstreet a zároveň děsně rekonstruující a uvědomělé. Výsledkem je perfektně obsazený hraný dokument s takovou salvou odborných termínů z bankovnictví a hypotečních úvěrů, že jsem po hodině sledování zoufale čuměl na obrazovku a vzdal jakékoliv snahy pochopit všechna ta zlodějská zákoutí amerického bankovnictví, jeho vlivu na celosvětovou ekonomiku a co se vlastně aktuálně děje hlavním postavám. CDC (nebo co to bylo za zkratku), CDC horší kvality, CDC na druhou, CDC zabalené do jiného CDC, stávajícího z neprodejné CDC, rating AAA, rating B, rating BB, rating vysraného hovna Trumpa kandidujícího na prezidenta, to vše na druhou... Kurva, STOP! Od toho se snad studuje vysoká škola daného oboru (OK, v USA to může dělat i pošťák), snad si fakt nemysleli, že se v tom zorientuju za dvě hodiny monologů a dialogů herců a budu říkat: "No to snad nemysleli vážně, ty bankéřský svině, fuj, fuj, fuj!"? Důvod, proč hypoteční úvěry v USA dokázaly položit ekonomiku celého světa je předpokládám prostý, "normální" lidi jim nerozuměli, neměli na ně a přesto si je houfně brali, díky tomu si s nimi bankéři mohli vytírat prdele a z úroků živit milenky po celém světě. Pokud se pak pro ty samé lidi natočí hollywoodský film, budou na tom úplně stejně jako s vlastní nesplatitelnou hypotékou, nebudou tušit, která bije. Vysloveně film určen pro úzký okruh diváků, kteří danému oboru rozumí a dokážou v tom vidět všechno, co tvůrci chtějí aby v tom viděli. Případně film pro pozéry, kteří nebudou tušit, která bije, ale budou předstírat, že to úplně všechno chápali na základě pochopení té desetinné čárky u procent, které čmáral Bale na tabuli. Já v tom viděl asi každou druhou věc, z matiky jsem měl na střední vždycky čtyřku, dokud jsem nezačal chodit na doučování, to jsem pak dokonce dostával i jedničky, tak co po mě zatraceně chceš, Adame McKayi? 55% (15.01.2016)