Réžia:
Asif KapadiaScenár:
Asif KapadiaHudba:
Antonio PintoHrajú:
Amy Winehouse (a.z.), Mark Ronson, Tony Bennett, Pete Doherty, Russell Brand (a.z.), Natalie Cole (a.z.), Jay-Z (a.z.), Alicia Keys (a.z.), Beyoncé (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Kým v skutočnosti bolo dievča, ktoré stojí za menom Amy Winehouse? Čo táto hudobná ikona skrývala pred okolitým svetom a prečo zomrela vo veku len 27 rokov? Celovečerný dokument necháva hovoriť najmä Amy samotnú prostredníctvom doposiaľ nezverejnených archívnych záberov, rozhovorov, ale predovšetkým prostredníctvom jej hudby a pôvodných textov, ktoré vždy reflektovali aktuálne udalosti jej života. Vidíme Amy ako obyčajné dievča s obrovským talentom a túžbou spievať, ako zjavenie ohromujúce hudobných fajnšmekrov, ako popovú hviezdu obletovanú fanúšikmi aj ako obeť manipulovanú manažérmi a prenasledovanou bulvárnymi novinármi, unikajúcou závislostiam. Za známym mediálnym obrazom ale odhaľujeme hlavne Amy, ktorá skutočne túži len po dvoch veciach: naozajstnej láske a hudbe. (ASFK)
(viac)Videá (6)
Recenzie (252)
To dievča v sebe nosilo dušu starú, veľmi starú. A tak nečudo, že skonala zakrátko po famóznom rozbehu. Príbeh ukazuje nekašírovanou formou, ako k tomu došlo. Poznámka: Silné osobnosti často skonali na silné drogy a to nielen v hudbe (napr. v našich luhoch a hájoch z tých inšpiratívanejších spisovateľ a filozof Ladislav Klíma), akoby v súťaži o to, kto je silnejší. ()
Ujíždím na dokumentech všeho druhu a čumím na ně v podstatě mnohem víc než na samotné filmy, takže rozhodně mám s čím srovnávat a očekávání ohledně oskarového dokumentu mám tedy jasně nastavena. O tomto konkrétním filmu už přes rok slyším ze všech koutů, že je to prostě dech beroucí perla, ze které si každý sedne na prdel. Možná bych si sedl i já, pokud by to byl třetí dokument, který jsem v životě viděl, případně bych byl fanatickým fanouškem Amy Winehouse, což rozhodně nejsem. Pokud by byl ovšem dokument tak kvalitní jak je uváděno, pak by samotná absence fandovství neměla hrát výraznější roli, jenže hraje. Jedná se o zcela průměrný životopisný dokument, ve kterém autor udělal pár rozhovorů, zajistil záběry z bulváru a to je asi tak všechno. Vše, co mohlo dokument poslat výš, na to se rezignovalo, například chyběla sebemenší vsuvka s fotrem, který je na začátku představen jako člověk, který se na rodinu Amy v jejím dětství vysral a na konci je v podstatě parodie na jejího manažera, který evidentně žije z jejich peněz, ale nikdo se neobtěžuje ukázat, co bylo mezi. Naprosto vše v dokumentu tedy stojí na nudně převyprávěném příběhu ústřední postavy, který bohužel není vůbec ničím zajímavý a pokud by se samotná Amy tak "nečekaně" neufetovala a neuchlastala k smrti, patrně by krom zcela stereotypního výjevu života globální superstár na drogách ani neměl co ukázat. Pokud by tedy Amy i nadále žila, patrně by žádného Oskara nedostal, přitom její smrt hraje v celém dokumentu roli tak ve dvou minutách, což je pro mě další nepochopitelná věc, protože stručné prohlášení: "Vypadala jako když spí, ale nespala", to je v podstatě výsměch těm dvěma hodinám, kdy smrt tak mladého a talentovaného člověka by měl být jakýsi dopodrobna vysvětlený vrchol dokumentu a přitom má menší pozornost než permanentně zoomované fotky jejího obličeje z dřívějších minut. Že šlo také o jakési poukázání na hrůznost paparazzi a bulváru? Za veškerou pozornost toho dna žurnalistiky si mohla Amy výhradně sama tím, že prostě chodila zfetovaná po ulici, ta má skutečně do nějaké vybájeně oběti bulváru tak strašně daleko, že tohle bych vůbec nevytahoval a mám pocit, že ani tvůrce ten bulvár nekritizuje, spíše jen hodně stručně ukazuje jak funguje, škoda, že tak málo a povrchně, opět zcela nevyužitý potenciál, který mohl dokument vylepšit. Senna od stejného autora je pak na míle daleko v podstatě ve všech směrech, ačkoliv příběh jezdce F1 rozhodně není přirozeně tak lákavý jako pohled od zákulisí pěvecké hvězdy. Dokument u mě za dvě hodiny nevzbudil absolutně žádnou emoci, nějaké pocity, či chuť pátrat dál, zkrátka jsem ho zkonzumoval, šel napsat tento komentář a za dvě hodiny nebudu vědět, že jsem ho kdy viděl. Hype, který si odnesl Oskara za úctu k hlasu mrtvé, nikoliv za objektivní kvality filmu samotného. 44% ()
Nevím, jaký dojem z filmu bude mít někdo, kdo o Amy nikdy neslyšel. Já na něj musela jít ještě v den premiéry. Dokument sestříhaný z autentických záznamů vypráví příběh, ze kterého ke konci naskakuje husí kůže. Z malého zpívajícího děvčete vyrostla talentovaná zpěvačka, která se zamilovala do špatného chlapa. Dokud nebyla slavná, za nic ji neměl a nechtěl s ní být, jakmile ale začala vydělávat hodně peněz, sám se ozval a najednou z toho byla láska jako trám... Jenže když jste citlivá duše, tyhle věci nevidíte a nechcete vidět. Určitě je to hlavně zpracováním dostupného materiálu, ale dokument poskytuje dost dobrý náhled do Amyiny psychiky. Pro mě naprosto srdeční záležitost. ()
Zapneš film a strhne se uragán videí i dost nekvalitních a prvních 10 minut jsi mimo než se pořádně zorientuješ. A takhle běží celý dokument, jen s rozdílem že časem jsou videa lepší a lepší. Docela jsem valil oči, když jsem zjistil, že to má neuvěřitelných 128 min, ale nějak záhadně jsem to přežil. Možná by si to zasloužilo o chlup lepší hodnocení, ale nejsem cílovka a ani fanoušek Amy. Jediný důvod, proč jsem tento snímek shlédnul je, že jsem to měl ve filmové výzvě. Takže tak a doporučení se zdržuji. ()
Dlouhá stříhanice vesměs z archivních záběrů, kterých je překvapivě mnoho. Všechny střípky a fotky slepené do dvou hodin. A je to dobré, poutavé a vykresluje to precizně vzestup a pád hvězdy, se vším co to obnáší. Amy řadím k těm opravdu dobrým životopisným dokumentům. Rád bych dodal, že nejsem fanoušek Amy a i přesto mě to bavilo. A musím uznat, že její hlas byl dar. Její život bohužel už ne. Měla v srdci jazz, "blues" v mysli a rock'n'roll, bohužel, v krvi. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (4)
- Amy Winehouse zemřela v červenci 2011 ve věku 27 na otravu alkoholem. Amy se tak stala součástí Klubu 27, někdy též Forever 27 Club (Klub navždy 27), jak fanoušci označují skupinu vlivných rockových a bluesových hudebníků, jejichž život skončil neočekávaně v sedmadvaceti letech. (Digi_cz)
- Amy v tomto dokumentu často zmiňuje, že ji nikdy neuchvátila tehdejší hudební tvorba. Chtěla ji posunout o úroveň výše, hudbu vnímala jako niterní výpověď bez příkras. (Emo-haunter)
- Rodina Amy Winehouse dala filmařům přístup k jejím osobním záběrům, jejích přátel a její rodiny. Také souhlasili s rozhovory s rodinnými příslušníky a dalšími lidmi v Amyně okolí. Její otec však nakonec nebyl spokojen s tím, jak byla Amy ve filmu vyobrazena a nechal se slyšet, že se tvůrci dokumentu soustředili hlavně na negativní aspekty jejího života. (hansel97)
Reklama