The House of Lost Souls
Réžia:
Jiří HanibalKamera:
Josef VanišHudba:
Evžen IllínHrajú:
Jiří Adamíra, Miroslav Zounar, Jana Štěpánková, Alexandra Myšková, Jiřina Jirásková, Vladimír Menšík, Jan Jánský, Josef Bláha, Ota Sklenčka (viac)Obsahy(1)
Za zdmi blázince je jiný svět, ale motivy pro vraždu jsou tam možná stejné jako kdekoliv jinde... V lese v Jeseníkách je nalezen zastřelený chovanec nedaleké psychiatrické léčebny Franz Moose. Smrt, na které zdánlivě nikdo nemohl mít zájem, vyšetřují kapitán Havel (J. Adamíra) a poručík Mareš (M. Zounar). Brzy se ukáže, že pachatelem musel být někdo z ústavu, odkud Moose v noci před smrtí utekl. Podezření padá na doktora Koláře (R. Brzobohatý), který nemá na osudnou hodinu alibi, ale také na primáře Holého (J. Bláha), jenž tají svůj vztah s pohlednou mladou úřednicí Rýdlovou (J. Štěpánková). Kriminalisté jen pomalu rozkrývají síť drobných indicií, z nichž kterákoliv by mohla být klíčovým vodítkem k řešení. Moose například maloval obrazy s motivem květin, které rostou právě na louce, kde později zemřel. Při každém ze svých útěků přitom z léčebny směřoval právě tam. Otázka je, co a kde tento bývalý nacistický důstojník ukrýval, a kdo kromě něj o tom věděl… (Česká televize)
(viac)Recenzie (61)
Já nějak těm filmům od Kanibala nemůžu přijít na chuť. Tohle je sice asi nejlepší film, co jsem od něho viděl, ale stejně je to takový pomalý, zbytečně moc ukecaný a chvílema skoro uspávací. Tady to asi zachránila hodně silná herecká sestava v čele s Adamírou v roli vyšetřovatele. Celkem ujde i taková ponurá atmosféra a dobrý je i to, že jsem až do konce netušil, kdo je vrahem. Celkově ale jenom lehce nadprůměrná detektivka, kterejch se tady v 60. letech natočily mraky. Kdybych si měl vybrat, radši bych se podíval na něco s majorem Kalašem. ()
V rámci ČT-okurky ve stylu "Vykopáváme vlastní vykopávky" opět jedna solidní a poctivá detektivka s jen minimální dobovou politickou arogancí, která diváka nevyruší. Cením profesionální herecký výkon vyšetřovatelů (velmi solidní asistent Miroslav Zounar, Adamíra jako vždy), radost pohledět na svéráznou bytost Josefa Bláhy. Situaci příběhu i jeho scénář považuju za atraktivní, autorovo vypořádání se s ideologicky potentními lákadly (komunistická veřejná bezpečnost vs. církev a náboženství vs. dobový sociální rozměr šílenství) za elegantní. ()
Viděla jsem to uprostřed noci přímo v jedné z cel želivského domu ztracených duší, ale domnívám se, že i jinde by atmosféra dalece předčila všechno ostatní. Děj mi připadal trochu nepřehledný. Po několika hodinách už bych nedokázala říct, kdo byl na oddělení, když zmizel Moose, přestože to nezvykle žoviální Adamíra opakoval pořád dokola. ()
Kriminální drama z prostředí psychiatrické léčebny výrazně táhnou nahoru herci, dvojice vyšetřovatelů Jiří Adamíra a Miroslav Zounar velmi sympatická, lékaři Jiřina Jirásková a Radek Brzobohatý báječní, oběma bílý plášť padne a sluší, nelze přehlédnout řádovou sestru, kterou skvěle ztvárnila Alexandra Myšková, no a příběh zavražděného pacienta, malíře, nemocného člověka a taky válečného zločince mě vtáhnul a nepustil.. Jedinou výhradu mám k hudební složce snímku, tohle poslouchat delší čas, zřejmě by mě do té léčebny odvezli taky.. ()
Velmi pochmurná kriminálka, která postrádá jakoukoli akci. Děj se posouvá dopředu velmi pozvolna a jen a pouze prostřednictvím dialogů. A celé se to tak zvláštně vleče, že člověk cítí tu stojatou stísňující atmosféru psychiatrické léčebny té doby. A právě kvůli budování atmosféry to stojí za vidění. ()
Reklama