Mr. Robot

Prvá časť ma dostala, potom prišlo sklamanie. Príbeh mal najviac, tak skvelý námet sa vydal iným smerom, ako som chcel. Ale hlášky prechádzajúce hackerovou mysľou stoja za to a sú na zamyslenie. Najlepšia je tá práve z prvej časti, keď sa Elliota pýta psychologička, čo ho na spoločnosti tak sklamalo: „Neviem, možno je to to, že si kolektívne mysleli, aký bol Steve Jobs skvelý človek, hoci sme vedeli, že zarobil miliardy na práci detí? Alebo to možno bude tým, že sú naši hrdinovia tak falošní, svet sám o sebe je jeden veľký podvod. Spamujeme sa navzájom horúcimi komentármi plných sračiek, ktoré sa tvária ako náš pohľad, sociálne médiá predstierajú, že sú dôverné. Alebo sme si to sami vybrali? No nie zmanipulovanými voľbami ale našimi vecami, našim majetkom, našimi peniazmi? Nehovorím nič nové. Všetci vieme, prečo to robíme, nie preto, že knihy z Hier o život nás robia šťastnými, ale preto, že my chceme žiť pod sedatívami. Pretože je bolestivé nepredstierať, lebo sme zbabelci.“ (18.07.2016)

Bezpochyby jeden z najlepších seriálov súčasnosti, čo je skutočne čo povedať. Seriál s víziou, zrkadliaci náladu a atmosféru v súčasnej (post)modernej digitálnej spoločnosti. Explicitne je seriál o Elliotovi a hlavnej konšpiračnej dejovej línii, ale každý v ňom musí cítiť omnoho viac. S Elliotom sa určite stotožnilo množstvo mladých, respektíve relatívne mladých osamelých ľudí na celom svete, ako aj všetkých, ktorí sa cítia fungovaním modernej spoločnosti a tých, čo ju riadia, podvedení. Postmoderný štýl každú chvíľu pripravil nejaké tie odkazy, často sa menil žáner a štýl rozprávania, stále bol ale Mr. Robot svoj a nesmierne originálny. No a dočkal som sa dvoch epizód, ktoré zaraďujem medzi mojich TOP 5 seriálových epizód, aké som kedy videl. (19.01.2020)

Prakticky totožný názor s uživatelem novoten. Super start, ale pak je to až moc psychadelické, přehnaně nereálné a zvraty tak idiotské, že když by o tom věděl člověk hned ze začátku, tak mu ty scény prostě nebudou dávat smysl... Prostě to přehnali. A tak krásný start... Zrovna vychází 2. sezóna a já nemám nejmenší chuť se na to podívat... 50% (14.07.2016)

Hodnotí se mi to špatně, jelikož mě celý seriál, až na pár zakopnutí velice bavil. Bohužel ukončení je přinejmenším rozpačité a mám z něj hořkou pachuť. Zbytečné pózerství irelevantní k celému ději. Zbytku ale tleskám. Líbilo se mi, že to není jednoduchá anarchistická agitka, ale jde to mnohem dál a ukazuje důsledky spáchaných činů. A samozřejmě je to strašně sebejistě natočené, dobře to vypadá, dobře se to poslouchá a na frajeřiny jako němý díl, nebo psychoanalýza pod dohledem zfetovaného gangstera nezapomenu. Rozhodně to utkví. Vývojem charakterů, přítomností svérázných postaviček a nečekanými pointami mi to chvílemi připomínalo takový hackerský Breaking Bad. (04.05.2020)

Už mě otravuje, jak je každej US seriál psanej dle stejnýho mustru, tzn: Hlavní postava postavená na protichůdnosti cílů (Dexter: masový vrah/policista, Knick: doktor/feťák). Jako kdyby se nedala napsat zajímavá postava jinak.. Nejen že zde je hlavní postava hacker a v normálním životě bezpečností IT technik, ale kromě toho to musí být social freak, feťák a na to ještě schizofrenik. Eklektický scénář nejvíc doplácí, že pořádně neví, jakým směrem se vydat. Po pilotu jsem byl nadšený a chtěl jsem víc to, v čem je Mr. Robot nejnápaditější, a to samotné hackování lidí, ale místo toho jde cestou, kdy se z Elliota stává druhej Michael Scofield či Walter White - geniální mozek, který dokáže vše jako je i hacknutí věznice a útěk věznů. Celá tahle Prison Break/Shayla linie se v kontextu jeví jako nejvíc zbytečná a nemá na kauzalitu žádnej vliv, ale i na psychologii postav. Nejúmornější je ale abstákový díl, kterej mi hodně připomněl vatovej díl Breaking Bad s mouchou. Pokud Dexter měl jako trofeje sklíčka s krví, tak Elliot má cdčka s hacklými daty, a takhle nějak funguje celý seriál, tedy koncetrát osvědčených postupů a přístupů, které už byly tolikrát viděný. Např. linie Wellicku až moc vykrádá Underwoodovi. Bohužel nepoučení diváci tenhle seriál zase budou vynášet do seriálových žebříčku podobně jako v loni True Detective, přitom se ale nejedná o nic převratného. Včetně tolik zmiňované obrazové stránky, neboť s podobnou vizuální koncepcí, kdy eyeliny jsou ve spodním kvadrantu, pracuje soustavně Tom Hooper. Nejlépe v King's Speech, kde tím ze standardního UK dramatu udělal něco mnohém víc. To nic nemění na tom, že miluji Bambul. (18.09.2015)