Děti z Bullerbynu

Adaptace klasiky mé dětské četby (co do počtu přečtení se jí vyrovná snad jen Neználek ve Slunečním městě) se nad očekávání povedla. Český dabing opět peklo (kousek falunské uzenky, té nejlepší ze záhadného důvodu přejmenován a tím navždy znehodnocen). Škoda, že chybí moje oblíbená část s Oskarovou kyticí, jinak jsem spokojená:) (01.01.2012)

Je-li kniha málo popisná, pak do ní člověk vkládá reálie, v nichž sám žije. Takhle to bylo u mě třeba v případě Harryho Pottera, kde jsem byl podobou Bradavic dost zaskočen. Představoval jsem si je tak nějak civilnější, modernější, méně okázalé. U Dětí z Bullerbynu se žádný větší šok z výpravy nekonal, což mě poměrně překvapilo. Co mě ale překvapilo daleko více a bohužel nemohu říct příjemně, byl český dabing, který se viditelně (nebo spíš slyšitelně) nachází v krizi. Dospělé postavy jsou nadabovány asi čtyřmi lidmi, jejichž hlasy a repliky se do daných situací a do filmu podobného charakteru vůbec nehodí. Co se týče filmu samotného - u Dětí z Bullerbynu rozhodně nelze čekat nějakou větší myšlenku, jedná se pouze o sled epizod, z nichž žádná nevyústí v zásadnější pointu. Taková je ale i kniha, kterou každý z nás jako špunt četl snad stokrát. Na některé příběhy jsem zapomněl, takže jsem si je při sledování oživil. To mi připomnělo, že bych si tuhle klasiku mohl zase jednou přečíst, achjojo. (533.) (16.11.2009)

Příjemný snímek, který sice ani zdaleka nevystihuje tu atmosféru knižního příběhu, ale přesto zobrazuje nenásilnou a milou formou život dětí na švédských statcích z dob dávno minulých. Život, jaký naši potomci berou za bezmála vymyšlený, protože oni už nevidí rozdíl mezi tím, jak se žilo před 50 lety anebo před 50 tisíci lety, oni už často jen stěží vnímají to, že řada jejich rodičů a prarodičů ještě v mládí neznala počítače, mobily a internet... Astrid Lindgrenová měla obrovskou schopnost psát tak, že její knihy i po desetiletích neztrácejí na půvabu. (26.03.2021)

Dnešní doba dává často dětským hrdinům dětských filmů zažívat všelijaká nepravděpodobná dobrodružství, např. hledat poklady nebo dokonce zachraňovat svět. Aby toho děti byly schopny, vybavuje je produkce odvahou dospěláků, myslí supergéniů a mnohokrát i nadpřirozenými schopnostmi. Též s oblibou staví dospělé role směšných kreatur. Astrid Lindgrenová představuje absolutní protipól tohoto přístupu a tak její dětští hrdinové jsou prostě děti a žijí život dětí. Je s podivem, že i s takovým "omezením" převyšuje její tvorba drtivou většinu fantastických příhod, většinou spíše dětinských než dětských. Hry, práce na poli, lovení raků či nakupování může směle se postavit bojovníkům s draky, špionům-špuntům i všelijaké jiné, podobné havěti. A zvítězí. Ovšem i kvalitní předloha se dá zprznit - děti i dospělí by mohli žvatlat, výskyt roztomilých zvířátek by mohl překročit míru s jakou se obvykle na farmách vyskytují a obraz by mohl hýřit přemírou barev. Toho všeho se Lasse Hallstrom vystříhal a tak děti z Bullerbynu mohou stát po boku předchozím adaptacím Lindgrenové od Olle Hellboma s hlavou vztyčenou. Slabé ****. (20.03.2009)

Jako asi všichni jsem předlohu Astrid Lingrenové četl miliónkrát, leč tomu už je dobrejch pětadvacet let, a tak si kromě jmen a základní story moc nepamatuju. Tak jsem si říkal, že by film mohl být příjemnou alternativou k tomu číst (ve svém věku) knihy od A.Lingrenové (teda než děti dorostou, a budu předčítat). Ale z filmu nijak moc nadšený nejsem - sice neurazil, dobře se na něj dívalo, a příběhy dětí z Bullerbynu byly natolik krátké, že i když některé extrémně nebavil, tak se to dalo v pohodě přečkat. Herecké obsazení hodnotit nechci, ale zdálo se mi, že si děcka natáčení docela užívala. Horší pocit mám ale z českého dabingu, který se právě dvakrát nepovedl. Takže 3 hvězdičky, z nichž minimálně jedna nepatří samotnému filmu, ale paní Astrid Lingrenové a nostalgickým vzpomínkám, které ve mně film vyvolal.. (27.04.2013)