Nezdolná Kimmy Schmidt

Po troch sériach som si na sto percent istý, že obávaný koniec sveta, ktorý im Reverend počas tých pätnástich rokoch zvestoval, naozaj nastal. Len v podobe rozpade spoločnosti. Kimmy nakoniec vyšla do sveta, ktorý podivne absurdným spôsobom a prostredníctvom absolútne šialených postáv nastavuje zrkadlo pokrivenej morálke, ktorej nikdy nečelila, modernému svetu, ktorý nikdy nemala šancu spoznať a rovno všetkým nekonečne nemožným situáciám, ktoré na ňu celých 15 rokov čakalo. Popravde netuším, či momentálne kdekoľvek beží šialenejší seriál. Nie vždy perfektne vtipný, nie vždy zaujímavý, no neuchopitelne šialený. (09.04.2016)

Americká odpověď na Bridget Jones. Sem tam mrazivě povědomá; jindy (a povětšinou) zase tak moc vzdálená, jak jen to je technicky možný. Obsazení Ellie Kemper byl super tah, neboť ta typicky feyovský hlášky a ksichtíky ještě vytuční, přičemž hlavní postavě jednim tahem dodává na roztomilosti, která je zde obzvlášť potřeba. Co se dalších postav týče, hemží se to tu prvoplánovkama (Jacqueline, Dong, ale i Titus "Bald by choice" Andromedon), stejně jako relativně originálníma a správně cáklýma charakterama, z nichž mě asi nejvíc bavila nenápadná paní správcová Lillian. --- "You know, Disney lies to little girls. Step mothers aren't scary. And nannies aren't magical. And dwarfs do NOT let you sleep in their house without expecting something." --- Edit po druhý sérii: Nic, já jsem se regulérně zamiloval. Na pět hvězdiček a zařazení do topky mě definitivně zviklala role pro autorku samotnou, která možná neni napsaná dokonale, ale v kontextu seriálu dokonalá je - cynická, až dekadentní, Kimmy slušivý zrcadlo nastavující. Nezvykle explicitní apel na zavržení Redskins závěrem velmi potěšil a zhruba potisící zdokumentoval, že Tina Fey moc dobře ví, jak psát a co psát. Sofistikovaná zábava pro, um, nesofistikované? --- "So I don't get pissed off. I get pissed on!" (14.03.2015)

Ze začátku mě tento seriál hodně nudil, dlouho mi trvalo, než jsem se do něj dostala. Je ti ale vlastně velmi originální podívaná a poslední dvě sezony byly dle mého geniální. Hrozně mě baví ty postavy a ten věčně ulítlej humor. Například scény typu: Titus s Kimmy ječej při spatření skvrny na zdi připomínající satana a pak se o tom už nikdy nezmíněj. Fajn, že to má jenom čtyři sezóny, je to od jiných amerických komediálních seriálů příjemná změna. (04.02.2021)

Další hitovka ze stáje Netflixu? No slušelo by se, pokud je z pera Tiny Fey a tematicky to evokuje můj oblíbený film Dožeň, co se dá. Její 30 rock považuju za vůbec nejvtipnější věc z televizní produkce a se slzou v oku na to pravidělně vzpomínám. Tohle je tomu poetikou hodně podobné, ale spíš to tíhne k takovým těm šílenějším věcem, co Liz Lemon prováděla. Tracy Jordan by tu působil jako jeden z normálnějších elementů. Stejně jako 30 rock to není nic co musíte nutně vidět dalším dílem kvůli ději, ne tady koukáte na další a další další díl, protože je to neskutečně vtipný. A tomhle případě i svěží, hlavně když to srovnám s většinou po himymovsko bigbangovských sitcomů. Narozdíl od nich jsem tu ani přes trhlost námětu i provedení necítil tu pachuť trapnosti. I když se nemohu zbavit dojmu, že bych si to užil více před 12 lety a to ještě kdybych měl pohlavní ústrojí uvnitř těla. Pořád to má neskutečnou lizlemonovskou kadenci vtipů, ve které se našinec snadno ztratí, ale i tak by to podle mne byla chyba minout minimálně bez zkoušky. 8/10 (07.03.2015)

V roce 2017 jsem projel první sérii a kousek druhé - seriál mě nenadchnul, částečně vinou slabší druhé série a tehdejším přesycením sitcomů z New Yorku. Teď, o tři roky později jsem, coby nadšený fanoušek interaktivních pořadů (choose-your-own-adventure), zkouknul interaktivní speciál Kimmy vs. the Reverend a následně během tří týdnů i kompletní UKS. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem o něco více dospěl, jestli jsem více znal parodované reálie, jestli jsem trpěl nedostatkem nezdolného optimismu Leslie Knope nebo jestli to byla pouze shoda s prezentovanými myšlenkami, a morálními poselstvími, každopádně jsem si to užil o dost více než v roce 2017. Je to celé sympaticky osobité - kde jiné sitcomy jdou klasickou cestou kariéra-protějšek-dítě, zde se převážně řeší pouze to první. S vyjmenovanou trojicí často přicházejí emotivní momenty, zde jsou tyto mnohdy neoddělitelně spjaty s pobytem v bunkru, na který se nezapomíná ani po čtyřech sériích. (10.09.2017)