Labyrint

Seriál, který si od počátku vysloužil kritiku jak z řad odborníků, tak i laické veřejnosti. I když je kritika v řadě bodů oprávněná, přesto jde v televizní tvorbě o velice zdařilý počin a to nepochybně díky vyzrálé filmařině Jiřího Stracha. O secénáři se diskutovalo v souvislosti s tím, že je překombinovaný, rozhrává víc dějových linek, které pak v konečném výsledku působí rušivě. Předpokládám, že divák usedající k obrazovace neočekává, že uvidí kousek ze života, očekává strhující podívanou, která se pokud možno zcela vymyká tomu, co už někdy v televizi viděl nebo co zažívá denně na ulici a na co by nejraději s chutí zapomenul. Ano příběh je hodně doširoka rozvinutý, pohrává si s mystikou a křesťanskými symboly, opírá se o divácky oblíbenou záhadologii, připomínající Šifru mistra Leonarda. Podařilo se udržet svižné tempo děje, seriál překvapil velmi dobrými hereckými výkony vedlejších rolí, brilantní byla Jana Štěpánková, která si po dobromyslné a poťouchlé babičce Kudrnové a svérázné důchodkyni z Účastníků zájezdu zahrála trošku jinačí kousek. Snímek nabídl zajímavý pohled na církevní osoby a dogmata, zcela nově se otevřelo filmařsky oblíbené zpovědní tajemství, zde ovšem řešeno odlišně než v Polnočné omši nebo ve snímku Je třeba zabít Sekala. Nepředpokládám, že by vyšetřovatelní při běžné praxi vnikali neoprávěněně na cizí pozemek nebo se dopouštěli násilí na právnících a pro strýčka příhodu nosili po kapsách záloží revolver, asi by nám Policie méně pomhala a chránila, mnohem víc by se potýkala s prokurátorem. Kdo nečeká pravdivou story a chce se odreagovat u dobře zrežírované detektivky, nemůže s Labyrintem sáhnout vedle. (13.10.2015)

Překombinovaná zápletka se spoustou postav, nejasností a nelogičností. Poslední díl byl zklamáním. Ani se mi nechce rozebírat jednotlivosti. (15.10.2018)