Fúsi

Fúsi ma nezaujal, aj keď film považujem za nadpriemerný. Za depresívny ho pravdepodobne považujú iba tí, ktorí jeho život porovnávajú so svojim. On bol so svojim životom pomerne spokojný, lebo o jeho zmenu príliš nestál. Nepríťažlivý, neambiciózny, neohrabaný a ešte by som našiel aj ďalšie ne-, ale súčasne znášanlivý dobrák s väčšou empatiou, než malo jeho okolie. O jeho okolí sa však veľa nedozvieme, lebo celý film sa tesne krúti okolo Fúsiho. Nemyslím si, že Fúsi je ojedinelým prípadom. Časť mladíkov bezproblémovo využíva výhody "mama hotelu", sú (zatiaľ) menej obézni a namiesto modelov obrnencov z II. svetovej bojujú na virtuálnych bojiskách svojich počítačov. A málokomu z okolia pripadá ich život ako dôvod na depresie. Inak, všimli ste si, ako sa Fúsi podobá na Leška Semelku? (09.01.2017)

Nebojím se tvrdit, že každý máme v sobě kousek Fúsiho. Dobrého, úžasného člověka, uzavřeného ve vlastním světě neodvratitelné samoty a negativismu natolik, že je svým okolím automaticky považován za výstředního a špatného. Člověka, který si přes drtivé aroma vlastní méněcennosti neuvědomuje, že je naopak široko daleko on tím nejnormálnějším. Hořkosladký film, který svým pomalým tempem, melancholickým klavírovým soundtrackem a přesně odměřeným výkonem titulního herce pohladí po duši a vyvolá spoluúčast, přestože současně uvrhne do deprese a chceme na něj (nebo spíše na to, o čem vypovídá) raději zapomenout.... Opravuji původní větu - Kéž by měl v sobě každý kousek Fúsiho. (11.04.2016)

Iba upozorňujem, že spoilerujem. To iba severania dokážu chladný príbeh podať citlivo a smutnú atmosféru prebiť láskavosťou jedného (ne)obyčajného muža. Moment, ked' sa Fúsi prišiel postarať o dievča, ktoré sa pred depresiou nedokázalo schovať inam, ako do svojho šatníka, bol pre mňa ten najdojímavejší, aký som kedy videla. Definitívne som sa rozplynula v momente, ked' zaspal s mačkou v náručí. Maličkosti, ktoré sú významovo tak velké, až si na chvílu poviete - pre všetky tie okamihy empatie sa oplatí zažiť aj niečo zlé. Film bolestne krásny. Jeden z tých, na ktoré nikdy nezabudnem. (10.03.2017)

Příběh dobráckého obra ukazuje, jak hnusně se společnost dokáže chovat k lidem, jejichž jediným proviněním je to, že nezapadají do škatulek. Jakž takž je přijmeme, pokud jsou cool - tichý, nenápadný Fúsi si to ale vyžere doslova od všech. Čím víc se snaží, tím větší lejno dostane na oplátku. A přesto to zkouší dál. Krásně smutný film. (23.03.2016)

Kári se za šest let bohužel nikam moc neposunul, opět tu v hlavní roli máme dobrosrdečného loosera, akorát místo vyzáblého depresivního kluka tu máme obrovského mlčenlivého chlapa. Kári prý obdivuje Jarmusche a na tomto filmu je to hodně znát, jen prostě bohužel Kári nemá cit pro to "psaní mezi řádky". Na druhou stranu je fajn, že Kári strávil nějaký čas ve Francii a tak ty klasické severské výjevy osamělosti a deprese jsou přeci jen lehce naředěny mezilidskou empatií. (03.11.2016)