Fúsi

Komediální drama? Možná pro někoho, kdo si tím neprošel, ale Fúsi mi byl neobyčejně blízký. Muž zafixovaný na matku, která by sice chtěla, aby její syn v pětačtyřiceti dospěl, ale zároveň ho nechce ztratil, chce ho dál ovládat, aniž si uvědomuje, že to byla právě ona, která nesmělého a nerozhodného syna do této situace, kdy se mu každý vysmívá nebo ho považuje za magora, dostala. Je to vlastně moc smutný příběh o osamocené lidské duši... Výborné herecké výkony. (04.07.2019)

Malý film s velkým hrdinou dnešní, patologické společnosti. Tolik chutě do života, ale proč ho nežije tak jako jiní muži jeho věku? Film se mě dotýká především tím, že shodou okolností mám dobrého kamaráda, který je Fúsimu velmi podobný, téměř totožný, akorát nežije s matkou, ale s otcem. S veselou, srdečnou duší prochází světem pronásledovaný potlačeným trápením, starostmi a touhami. Touhami, kterých nelze dosáhnout. 80% (27.01.2017)

Příběh dobráckého obra ukazuje, jak hnusně se společnost dokáže chovat k lidem, jejichž jediným proviněním je to, že nezapadají do škatulek. Jakž takž je přijmeme, pokud jsou cool - tichý, nenápadný Fúsi si to ale vyžere doslova od všech. Čím víc se snaží, tím větší lejno dostane na oplátku. A přesto to zkouší dál. Krásně smutný film. (23.03.2016)

Nebojím se tvrdit, že každý máme v sobě kousek Fúsiho. Dobrého, úžasného člověka, uzavřeného ve vlastním světě neodvratitelné samoty a negativismu natolik, že je svým okolím automaticky považován za výstředního a špatného. Člověka, který si přes drtivé aroma vlastní méněcennosti neuvědomuje, že je naopak široko daleko on tím nejnormálnějším. Hořkosladký film, který svým pomalým tempem, melancholickým klavírovým soundtrackem a přesně odměřeným výkonem titulního herce pohladí po duši a vyvolá spoluúčast, přestože současně uvrhne do deprese a chceme na něj (nebo spíše na to, o čem vypovídá) raději zapomenout.... Opravuji původní větu - Kéž by měl v sobě každý kousek Fúsiho. (11.04.2016)

Fúsi je až neuvěřitelně příjemná a reálná postava, kterou si oblíbíte hned po několika minutách. Je velice jednoduché se s hlavním představitelem sžít a tím se tak dostat do filmu. Poté je ideální se už jen nechat vláčet na vlně výborného, leč jednoduchého a decentního humoru s optimistickým podtextem. Komediální část je výborně proložena věrohodným příběhem, který nabízí dobře zvládnuté i vážnější či smutnější části. [80%] | 50th KVIFF (11.07.2015)