Fúsi

Islandská depka je tu zpět. Nyní tu máme příběh Fúsiho, který je od pohledu naprostým outsiderem a velkým podivínem. Jediné na čem mu opravu záleží je tak maximálně jeho matka a válečné modely, které skládá. Pro Fúsiho není společenská interakce nikterak jednoduchá a s tím se pojí problémy v práci a také milostném životě. Chladné prostředí Islandu ještě navíc přiživuje chmurnou náladu. Celkově ovšem všechno záleží na tom, jaké zaujmete stanovisko k Fúsimu. Někteří ho mohou milovat jako ultimátního šmudlu a získá si jejich sympatie. Jiní ho zase budou litovat a lehce nenávidět. (29.07.2016)

Tak tohle bylo pro mne moc příjemné překvapení. Krásný a hořkosladký příběh z ne až tak běžné islandské kinematografie mi zpočátku připomínal některé z Kaurismakiho filmů. Ať už atmosférou, či zaměřením na "loosery" z okraje společnosti, jenže později mi přišlo, že tam je ještě něco navíc po islandsku, a že to díky scénáři a režii na většinu diváků překvapivě funguje. Hlavní hrdina "se srdcem na dlani", jenže ta dlaň je schovaná v mnoha rukavicích - slupkách, takže pro okolí je Fúsi podezřelý exot, v lepším případě pro ignoranci, v horším pro šikanu. A on to se svým srdcem neřeší, protože se zabydlel v těch svých slupkách, které mu zdá se plně vyhovují a asi ani nechce ve svém životě nic měnit. Ale zapůsobí "katalyzátor" v podobě mladé dívky (překvapivě rovněž looserky) a začnou se dít věci a originální zvraty. A přesto, že si svým přístupem za většinu problémů asi může sám, divák mu začíná fandit. Skvělé herecké výkony obou hlavních představitelů, moc zajímavá kamera v povětšinou ponurých exteriérech i interiérech, nenápadná ale zvýrazňující hudba, scény humorné, na pomezí parodie, vyhrocené, drsné i melancholické a podle mne díky režisérovi v souhrnu i velice slušně vyvážené a vybalancované. Holywoodský happy end se zaplaťpánbu nekoná, režisér dává šanci divákům, aby o tom "konci" popřemýšleli a o Fúsim zrovna tak. Přes svůj neohrabaný přístup si Fúsi svojí dobrotou dost "respektu" i ocenění nakonec vybojoval (i u původních zarytých nepřátel) a další opravdu záleží v první řadě na něm. (14.05.2021)

Komediální drama? Možná pro někoho, kdo si tím neprošel, ale Fúsi mi byl neobyčejně blízký. Muž zafixovaný na matku, která by sice chtěla, aby její syn v pětačtyřiceti dospěl, ale zároveň ho nechce ztratil, chce ho dál ovládat, aniž si uvědomuje, že to byla právě ona, která nesmělého a nerozhodného syna do této situace, kdy se mu každý vysmívá nebo ho považuje za magora, dostala. Je to vlastně moc smutný příběh o osamocené lidské duši... Výborné herecké výkony. (04.07.2019)

Realisticky a uvěřitelně podaný příběh ze života tak trochu osamělého, podivínského, ale přesto ryzího chlapíka, s kterým se život nemazlí, ale který umí rány přijímat a s obdivuhodným klidem ustát. Jen drobná poznámka ke zdejší anotaci: použít pro Fúsiho charakteristiku slovo "zavalitý", je, mírně řečeno, eufemismus jako kráva. Já mám zhruba čtyřicetikilovou nadváhu, ale proti tomuhle Otesánkovi jsem Twiggy! (04.07.2019)

Iba upozorňujem, že spoilerujem. To iba severania dokážu chladný príbeh podať citlivo a smutnú atmosféru prebiť láskavosťou jedného (ne)obyčajného muža. Moment, ked' sa Fúsi prišiel postarať o dievča, ktoré sa pred depresiou nedokázalo schovať inam, ako do svojho šatníka, bol pre mňa ten najdojímavejší, aký som kedy videla. Definitívne som sa rozplynula v momente, ked' zaspal s mačkou v náručí. Maličkosti, ktoré sú významovo tak velké, až si na chvílu poviete - pre všetky tie okamihy empatie sa oplatí zažiť aj niečo zlé. Film bolestne krásny. Jeden z tých, na ktoré nikdy nezabudnem. (10.03.2017)