Ja, Earl a dievča na zomretie

Chvílemi, až nesnesitelná hipsterovina s rádoby divnými postavami, o kterých si máme myslet, že jsou cool. Tomuhle filmu jsem nevěřil nic. Přišlo mi to hrozně vykalkulované, tak aby to neprvoplánově chytlo za srdíčko. Bohužel je to spíše jen špatně napsané. Ke konci se to navíc změní v hroznou ubulenost. (30.12.2015)

Tak trochu zvláštně natočený film o věcech smutných, stylem vesele i vážně, očima teenagera, který nejenže hledal sám sebe, ale dokázal být nejbližším člověkem spolužačce s leukémií, spolu se svým kamarádem Earlem. Zajímavý styl členění děje na kapitoly a i když se mi první polovina moc nezamlouvala, nakonec to režisér ustál velmi dobře. I slzička ukápla... (08.02.2020)

Vy-ni-ka-jí-cí nezávislý filmový crossover mezi teenagerskou komedií ze střední, subžánrem romantické komedie/dramatu s nevyléčitelně nemocným a kreativní výtvarně invenční art crazy komedií, jaké točí třeba Michel Gondry, jehož Prosíme přetočte se snímek motivem ,,švédování" filmů podobá nepominutelně. Dva amatérští filmaři, tentokráte v pubertálním věku, se značnou slabostí pro artové klasiky světové kinematografie, a jejich spolužačka s leukémií, tenhle rámec tu byl již nespočetněkrát, ovšem Alfonso Gomez-Rejon k němu přistoupil překvapivě originálně - nesentimentálně, nepodbízivě, bez citového vydírání diváka. Zajímavá je formální složka, kupříkladu zakomponování pásma animace do struktury filmového vyprávění, připomínající třeba nedoceněný Jenningsův snímek Malý Rambo, postmoderní narace a struktura díla, členění na kapitoly, výborná minimalistická hudba Briana Ena... Esence amerického nezávislého filmu... (02.11.2015)

Vůbec jsem nevěděla, co od tohoto filmu čekat a byl úplně jiný, než jsem si myslela. Myslím v pozitivním slova smyslu. Nebyl to takový ten klasický "teenage" film, za což jsem ráda, ale snímek, který byl zpracovaný zajímavou formou a měl nám něco dát. Tak jako my máme dát něco "světu". Z hlediska doporučení, se film může někomu líbit a někomu nemusí, rozhodně není kontroverzní. (15.01.2017)

„Nemôžem sa smiať, bolí ma to.“ Pôvodne som bol rozhodnutý dať minimálne 80%, lebo začiatok je fakt skvelý, osviežujúci a plný originálnych detailov (animované scény, Wolverine, plyšová megapanda). Potom ale film pokračoval a napriek veľmi sympatickému učiteľovi v podaní Jona Bernthala sa tempo vytratilo a začalo to stagnovať. A na konci to síce bol doják, ale jednak nie veľký (čo je asi zle?), jednak som čakal väčší priestor pre Bernthala a jednak to už skrátka nebolo ono. Z deja sa vytratilo plno predtým naznačených postáv, motívov a vedľajších dejových liniek a trvám si na tom, že množstvo vecí nie je dokončených. Opatrných 70%. Mix 50/50 a The Edge of Seventeen. (29.12.2017)