Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny

Ať se mi nikdo nesnaží namluvit, že ten film je dělaný primárně pro fanoušky... V kině jsem byl se skupinou +20 fanoušků (přičemž já jsem jeden z nich), a spokojených nás bylo opravdu jen velmi málo. Film je totiž až k uzoufání nudný, a prakticky nic se v něm neděje. Přijdete do kina na film, který někde začne, přičemž po nějaké době zase skončí. V průběhu se tak nestane prakticky nic zajímavého, protože pomrknutí na fanoušky jsou veskrze "dementní" (jinak se to říct nedá), nebo prostě nedávají smysl. Ať už chování jedné nejmenované profesorky, Brumbál učící OPČM (což se tvůrci snaží vysvětlit tím, že mu to na chvíli zakáží), použití kouzla Accio na živého tvora, a celkově celé závěrečné odhalení. To si Rowlingová vycucala z prstu neuvěřitelným způsobem, a dost pochybuji, že by pro to měla nějaké rozumné vysvětlení. Sama tak v průběhu filmu podkopává sebou skvěle vybudovaný svět, který nás okouzlil v sérii HP a v prvním díle ukázal potenciál svého rozšíření. Na druhou stranu je třeba Deppův Grindelwald jako záporák vybudovaný pečlivě, a jde z něj strach minimálně stejně, jako z Voldemorta. Charakterový vývoj se navíc daří i u Queenie, která se vyvíjí logickým směrem, a nepostrádá z hlediska zajímavosti smysl. Postava Brumbála pak vypadá více, než nadějně (Jude Law je ve své roli skvělý). Jednotlivá zvířata jsou značně v pozadí, ale jejich přítomnost zajišťuje alespoň nějakou zábavu (hřivoun, hastrmanec, hrabák). Na závěr si dovolím říct, že by si někdo měl uvědomit, že skupina školených bystrozorů se určitě nenechá zabíjet jen tak (bez toho, aby se bránili). Nad tím, co dokáže Mlok s hůlkou oproti mnohem zručnějším kouzelníkům zůstává rozum stát. Být to samostatné, na nic nenavazující fantasy, asi bych šel o hvězdu výš. Takhle jsem z toho jen více unavený a zklamaný. (19.11.2018)

Yates trochu zaexperimentoval a z druhej časti série sa snažil urobiť vážnejší, dospelejší film a postava Grindewalda mu slúži v tom istom zmysle, ako Singerovi Magneto. Takže svojim spôsobom má tento čarodej svoju subjektívnu pravdu a ten, kto sa k nemu pridá, tak tomu sa ani niet čo čudovať. Vážnejší tón však so sebou prináša istú stratu kúzla prvého filmu a stratu tempa. V podstate sme tam, kam nás Yates zaviedol "neakčnými" troma Potterovkami pred finále HP. Mne sa tento prístup celkom pozdával a bol by som spokojný, ak... ak by som vážne mal záujem vyznať sa v postavách, všetkých dejových líniách a zopakoval si FB nr. 1. Ale to sa mi vážne nechcelo a tak to bude zrejme aj pred návštevou FB nr. 3 niekedy o dva roky. (17.11.2018)

Z toho nedění v první části jsem byl zmatený jak chameleon mezi lentilkama, ale naštěstí jsem si alespoň užíval vizuálního mistrovství mistra Philippe Rousselota. Ovšem od chvíle kdy Grindelwald v Paříží máchne hůlkou se začnou dít velkolepé věci, film dostane tempo a originální kouzla podpoří dynamické vyprávění příběhu, svižný akční scény. Díky tomu všemu, zádla v mé divácké dušičce spokojenost a musím říct, že sestava Eddie Redmayne, Johnny Depp a Jude Law se mě více než zamlouvá a hlavně kvůli nim se těším na další díl. (15.11.2018)

Snímek láká zejména na tři roviny: je tu akcent na tezi, že pokud se k jinakosti stavíme nenávistně, plodí to jen další nenávist a vyzývá, abychom se naopak z jinakosti radovali. To je myslím pro daný žánr nejpovedenější rovina. ___ Za druhé jsou tu poutavé backstory jednotlivých postav (figurek), zasazené do neodolatelně nostalgického světa čar a kouzel (hrací plochy). Snímek ale selhává samotným pohybem těchto figurek po dané hrací ploše. Já například chápu, že J. K Rowling dostala skvělý nápad zajímavou postavu A dostat do zajímavé situace B a v důsledku toho projít změnou k velezajímavému stavu C. Jenže samotný ten pohyb A prostřednictvím B do C je strašně nevěrohodný. ___ Třetí rovinou snímku je snaha o analýzu a popsání anatomie zrodu zla. Zde Rowlingová selhává naprosto a zmůže se jen na povrchní a nefunkční konstrukce, které prozrazují jen to, kde jsou její scénáristické limity. (15.11.2018)

Vlastně jsem měl takové menší dejavu. Jen v rámci světa Harryho Pottera je ten příběh o pár desítek let starší, než ten tehdy aktuální se závěrečným dvojdílem bitvy o Bradavice. Jak kdyby se tu ale tvůrci opět vrátili v čase a udělali si takovou nenápadnou filmovou průpravu na závěrečnou epickou bitvu. A to už tu přeci jednou bylo. Chvílemi tedy první půlka filmu byla naprosto příšerná nuda. Celý film je v takových zvláštních, temně ponurých barvách, že máte co dělat, aby Vás to neuspalo. A jelikož se v příběhu nic neděje včetně nulové akce, máte doslova zaděláno. Sympatická jsou některá zvířata tak, jako tomu bylo v prvním díle, ale to je asi tak všechno. Chybí tu i trošku vtip a jediné, co si na hlavních postavách vezmu, je že Eddie tu asociála Mloka hraje opravdu více než věrohodně. Pár momentů tu ale přeci jen zůstane. Třeba výběr Jude Lawa na mladého Brumbála je skvělý. Také tu J. K. Rowlingová vytočila pár zajímavých příběhových výkrutů, které fanoušek Harryho Pottera jistě ocení. Citelně se ale jedná o slabší návrat nejen do Bradavic. Když se ale film odehrává v Bradavicích, film se tak nějak citelně probere. (26.11.2018)