Wolf Hall

Nejen HBO umí dělat dobré, skvělé i výborné minisérie. Britové umí stále dobře čerpat ze své historie a i mnohokráte omletý příběh (nic ve zlém) dokáže BBC přetvořit na více než jen koukatelný příběh. Příběh z pohledu služebníka králova, "Mesyé Kremuel", v době královny Anny Boleynové a odluky Anglie od Říma, době vrtkavosti Jindřicha VIII. a intrik nemála dalších zástupců vlastní pravdy a vidiny toho správného světaběhu. Šest hodinových dílů, kdy ve většině se zdánlivě nic neděje nebo se to děje hodně pomalu, ale poslední dva (a hlavně ten poslední) jsou v pravdě vyvrcholením. Stojí za to to vidět, skvělí Rylance (Thomas Cromwell), Foy (Anna Boleynová) a Lewis (Jindřich VIII.). Zvláště Claire Foy byla skvělým výběrem castingu, Anna jí padla jako ušitá a to její opovržením nasáklé "Kremuel" bylo na jedničku :) ~~~ Jak už tu ale někdo v komentáři psal, rozhodně to sice mohu doporučit, ale zároveň s tím také doporučuji si zjistit historické pozadí té doby a oněch postav, protože pokud nevíte, kdo to byl Cromwell, Jindřích VIII. a jeho rošády s manželkami a Boleynovic dámy v loži králově, dovolím si tvrdit, že to požitek z oněch šesti hodin může hodně ovlivnit. (18.04.2015)

Hm, jeden z nejlepších filmů/seriálů, který jsem o Tudorovské éře zatím viděla. Intimní, hluboce procítěný a zdá se, že i velmi historicky přesný (usuzuji podle knih Alison Weir, od které jsem o Anne Boleyn nedávno četla - ten pocit hrdosti, že jsem nejenže věděla, kdo je Chapuys, ale že jsem dokonce vyhlížela, kdy se objeví, ach). Vedle Wolf Hall vypadají např. Kapurovy počiny jako opozlátkovaná prázdná telenovela. Stopáž minisérie poskytuje prostor pro spoustu fantastických hereckých momentů bez ohledu na to, jak historický významné byly. Prostořekost Bernard Hilla, performativní utrpení Antona Lessera, prostá bezradnost Monicy Dolan, laní oči Toma Hollanda, a potom samozřejmě Clair Foy a ještě více Mark Rylance, kteří by si za své výkony zasloužili všechen potlesk a všechny ceny. U Damiana Lewise si paradoxně nejsem jistá - zejména počáteční Henryho scény byly taky skvělé, ale potom trochu zmonotónněl a tvůrci jako by se mu i záměrně vyhýbali, takže spíš nedostal šanci si zazářit. Beru to ale jako plus, protože o králi to tentokrát nebylo. A bylo to super. (08.10.2023)

Těžko si představit, jak by se dané téma dalo podat ještě lépe. Známý příběh anglického krále Jindřicha VIII. vyprávěný z neotřelých stran a pohledů, přičemž jsou autoři svázáni jeho ortodoxní všeobecnou znalostí. Skvělí herci tažení Markem Rylance, zastiňujícím i Damiana Lewise. Velkorysá výprava, chytré a přesné dialogy, zkrátka pochutnání. (12.11.2016)

Wolf Hall popisuje události, které patří v historii středověké Evropy k těm nejznámějším a popkulturou i nejčastěji popisovaným. Panování Jindřicha VIII. a jeho milostné pletky byly ostatně výzvou pro samotného Shakespeara. Wolf Hall uplatňuje jiný úhel pohledu, autoři seriálu se na dění na panovnickém dvoře dívají optikou jedné z nejzajímavějších postav anglických dějin - Thomase Cromwella, muže, který byl z pohledu mocných feudálů kvůli svému nízkému původu považován za bezvýznamného poskoka, ale díky mimořádným schopnostem, pevným nervům a politickým instinktům se postupně dostal až na vrchol mocenského řebříčku. Sérii hodně pomáhá obsazení hlavní postavy. Cromwell v podání Marka Rylanceho je neproniknutelný charismatický hráč, ze kterého čiší autorita. Rylanceho minimalistické herectví se k roli skvěle hodí. Snad nejvíc jeho Cromwella charakterizují dva kratičké dialogy: "Co teď budete dělat, Moore?" - "Hodně psát a taky se modlit." - "Doporučuji méně psát a podstatně více se modlit." A druhý: "Jste schopný muž, Cromwelle. Škoda, že jste luterán." - "No dovolte, já jsem přece bankéř." Seriál neznásilňuje historii a dokazuje, že velké příběhy nepotřebují zásadně ohýbat a zkrášlovat podle představ hollywoodských scénáristů. Kladem je i výprava, rozhodně nejde o levnou inscenaci s chudičkým vizuálem. Celkový dojem: 90 %. (14.06.2017)

Adaptace lepší předlohy, protože tam kde se Mantelová mnohdy grafomansky utápí v popisech, rozvláčných větách a tlachání, tam jde Straughanův scénář rovnou po zlatonosné žíle v jejím díle. A ona tam je, ne že ne. Každopádně stejně jako o předloze platí, že se nikdo nepředstavuje a nic se nevysvětluje. Více nepřístupnou historickou látku "pro davy", aby jeden pohledal. Zjistěte si sami co obnášelo to či ono postavení za povinnosti a jaká (bez)moc vychází z toho kterého titulu. Zatímco "cévéčka" hlavních aktérů a ty zásadní události kolem nich jsou dobře známy i v našich luzích a hájích, tak procesí desítek šlechticů "z Kdečeho" již představuje pro našince problém. Rozhodně nestačí všeobecný obrázek získaný na základě Wikipedie. A ač zdánlivě o tom samém co nedávní Tudorovci, tak výsledek nemohl být rozdílnější. Jde o učebnicové naplnění rčení "Když dva dělají totéž, není to totéž". Ty dva přístupy/seriály si v ničem nekonkurují; pokud vůbec něco, tak se naopak v lecčems doplňují. Ostatně tady ta doba, události, postavy a zákulisní kutí piklů hrají v zásadě až druhé housle, jelikož vše je tu za všech okolností poplatné pouze a jen Cromwellovi v kariérním, duchovním i osobním životě. A pokud Cromwella nepovažujete za jednu z nejvýraznějších politických osobností (nejen) britské historie, tak není důvodu, proč tuto zdařilou (a záměrně u-t-a-h-a-n-o-u; s tím je třeba počítat) a kontroverzní (Cromwell bývá standardně ztvárňován jako charismatický státník, tady je spíše šedou kancelářskou krysou, které se nikdy tak úplně nedostaneme na kobylku) vůbec začít sledovat. (01.03.2015)