Most pri Remagene

Ve spoustě ohledech je tenhle komornější přístup k násilnickým scénám (žádné stopy po kulkách, po výbuchu jsou všichni v jednom kuse) lepší, poskytuje nám oddych od těch identických, válečných filmů, kterým by se, pokud by se neobjevil alespoň jeden záběr na utrhnutou nohu či americkou vlajku, pomalu ani tak nedalo říkat. Dostane se nám lehce průměrných výkonů, leda Robert Vaugh je na tom coby záporák o něco lépe. Pěkná hudba, která nikdy nesmí chybět, jinak si snímek koleduje o problém, spolu s povedenou kamerou a jednotlivými, detailními záběry na různé přestřelky a výbuchy granátů, z Mostu u Remagenu dělá výjimečné dílo. Rozhodně i dnes ohromí svou realističností. 80%. (29.01.2012)

Perfektní válečný film druhé světové války. Myslím, že není co vytknout. Hraje tam několik českých herců (slyšela jsem, že jako protiúčet za "pronájem města MOST", který byl Američanům pro tento film nabídnut. Prý se to tak dělá, když je něco určeno k demolici, tak se to přednostně nabídne filmařům. Výborná podívaná a díky bohu, že už se (snad) tato apokalypsa nebude nikdy opakovat. (23.09.2007)

Velkoryse natočený válečný film o zmatcích i nesmyslnosti války. Evokuje i atmosféru Pražského jara právě tím, že byl natáčen u nás; v předcházejících letech by šlo o cosi nepředstavitelného (finančně hladová normalizace teprve měla nastoupit a dnes zapomenutý pojem devizového cizince byl takříkajíc v záběhu). Tragédie nesmyslných smrtí (v Německu dezertéři z vokssturmu-lidobrany nebo branné moci-wehrmachtu byli omilostněni až před několika lety; do té doby měli být bez nároku na invalidní důchody oni, zatímco jejich vdovy či sirotci zase bez možnosti pobírat za ně v případě smrti příslušné sociální dávky; u válečných zločinců tomu často bylo jinak). Poznání, že válka je stejně krutá a nemilosrdná jak na svém počátku, tak ve fázi svého vyhasínání, je deprimující. Stejně tak jako pohled na mrtvoly dětských vrahů v nacistických uniformách. Pohled z obou stran tento tísnivý nečernobílý dojem jen dále umocňuje. Přítomnost amerického filmařského štábu měla pro nás i jednu aktuálně hořkou příchuť: jejich vozidla posloužila ruským lhářům z Pravdy, agentury ANP a dalším jako důkaz o údajné přítomnosti západních armád na našem území. Nepřímo a nechtěně se tak spolupodílela na srpnových událostech druhé okupace. Film je nevšední nejen kvalitou svého zpracování, tehdy snad poprvé přibližující válečné události opravdu bez příkras z blízka, ale i těmi dnes čtyřicet let starými událostmi svého nedobrovolného kontextu. I v tomto případě nevšední znamená po čertech dobrý. (11.10.2008)

Dost dobrý válečný film...kolikrát si říkám že John Guillermin umí točit své filmy dosti nadčasově...to není úplně případ Remagenu...který by sice dnešní válečné filmy mohl ještě strčit do kapsy ale nahlodal ho trochu zoubek času... ale opravdu jen tak drobátko...ale je to třeba případ jeho Skleněného pekla které nestárne vůbec...Robert Vaughn snad ve své nejlepší roli... (09.05.2008)

"Nepřátelské letouny, pane." - "Jenže kdo je nepřítel?" Válečná extratřída se zajímavým příběhem, v němž se ti dobří i ti zli najdou na obou stranách, a se strhujícími bitevními scénami. Aby také ne, když Američané dostali povolení pro své potřeby například odstřelovat domy ve vybydleném Mostu. Pohled na tu zkázu, kterou se prohánějí tanky, působí dokonale děsivě. George Segal v hlavní roli je přímo skvělý (mimochodem zatím každému jeho filmu jsem dal nejvyšší možné hodnocení, což je zajímavé) a na jeho závěrečnou procházku podpořenou Bernsteinovou hudbou se nezapomíná. Robert Vaughn hraje německého majora také skvěle... A vůbec, zkrátka je to senzační film, který právem patří do onoho zlatého fondu, v němž jsou Most přes řeku Kwai, Nejdelší den, Příliš vzdálený most, Bitva v Ardenách a mnohé další. (02.05.2015)