Dellamorte Dellamore

Byť správcom cintorína kde sa mŕtvy, po siedmich dňoch a niekedy aj skôr, preberajú k životu je práca na plný úväzok a to hlavne keď dôjde k zrúteniu autobusu z útesu plného študentov. Krásne prostredie cintorína ktoré naberá tú správnu atmosféru s derúcimi sa mŕtvymi do noci ktorých treba likvidovať guľkou do hlavy, rýľom alebo krucifixom, správcove trefné cinické monológy („To je zas deň.“ vonku krásne slnečne), skvelí Rupert Everett a jeho osudová milenka s ktorou si to rozdáva na hrobe jej mŕtveho manžela („My sme pred sebou nemali žiadne tajnosti.“), inak krásna fínska modelka, to všetko pod taktovkou kúzelníka s atmosférou a prácou s kamerou Michela Soaviho v patrične uletenom duchu. (24.02.2008)

Dellamorte Dellamore je jedním z těch hororů, co si dokázal za ty roky, co spatřil světlo světa, okolo sebe vypěstovat onu auru kultu, ani nevím proč jsem s jeho projekcí tak dlouho váhal. Teď jsem na něj teda konečně koukl a... přišlo menší zklamání, mno. Velký plus ale určitě za to, jakým stylem se tu přistoupilo k zombie filmu (i když tohle nakonec zase až tak zombie film vlastně není, přestože je to tu zombík za každým druhým náhrobním kamenem :-), taktéž plus za prostředí (ten hřbitov byl fajný) a taky za jakous takous poetiku- dekadentní, zvrácenou a tak. (15.12.2014)

Mám-li na výběr mezi souložením se ženami mezi hroby a zabíjením mrtvých v obýváku, tak si s dovolením zvolím první možnost. Pokud však první možnost zároveň znamená ufiknutí mého ctihodného mužství, tak ani druhá varianta není zcela od věci. Je to zkrátka podivný film vyvolávající divné myšlenky, ale výkon Ruperta Everetta byl naprosto úžasný. Jeho přezíravá znuděnost při vraždění mrtvých i živých byla hodně nakažlivá a jelikož jsem to na inženýra rovněž nedotáhl, tak se půjdu poptat na hřbitov v Buffaloře, jestli tam nemají volné místo pro introvertního intelektuála vlastnícího zbrojní průkaz. (21.10.2013)

Dellamorte Dellamorte poukazuje na Jacksonove skoré ranné filmy, ale to len preto, aby nás to zmiatlo a vyviedlo z rovnováhy. Tento film síce obsahuje dve nebezpečné línie medzi dvoma zriedka odlišnými tretinami a hlavne oto tu ide. Kým prvá polovica rýchlo stúpa, tá druhá sa akokeby uberá a znovu sa vráti do pôvodného stavu. Režisér Michael Soavi sa nebál riskovať a urobil len dobre že dej umiestnil na cintoríne uprostred temných nočných tvorou, ktorý vždy za splnu mesiaca vychádzajú zo svojich hrobou a tichulinko sa blížia k svojmu hostiťeľovi. Tým hostiťeľom není nikdo iný, než náš Francesco Dellamorte, ktorý si dal za cieľ ochraňovať cintorín a zabíjať mŕtvych zombíkou. Tých je tu nesmierne veľké množstvo a samozrejme aj pekne nakrútených gore scénok, pri ktorých budete len premýšľať a spomínať na rôzne iné filmy v tých časoch akými boli Evil Dead 2, Bad Taste a Braindead. Ak ste fanúšikom talianskych chuťoviek, odporúčam vám nečakať a rovno si film Dellamorte Dellamorte zohnať, sklamaný určite nebudete 80 percent. (23.12.2009)

Taková zvláštní přezombíkovaná komedie, napůl podle mého gusta a napůl bohužel ne. Každopádně jakous takous originalitou to oplývá, navíc se většina scén odehrává na překrásném hřbitově, no neberte to! Hlavního hrdinu hrobníka a zombie bijce v jedné osobě docela suverénně odehrál Rupert Everett, hlavní šťabajznu a jeho věčnou lásku odmávala svýma řasama do dáli Anna Falchi. V celku to není špatný propletenec žánrů, ale na šílenost to není dost šílené a na horor dost hororové, uvízlo to někde v půli, proto dávám 3*. (16.12.2014)