Klub vyvolených

Film zo školských lavíc, ktorý opäť sa sústredil na konflikt študenta a profesora, ale tentoraz nové spracovanie, a s tým aj nový pohľad na danú vec vo vierohodnom obale- mu veľmi napomohol. Kevin Kline bol príkladným profesorom a Emile Hirsch taktiež nesklamal, mohli sme v ňom zhliadnuť nového DiCapria. Celkovo sme mohli zhliadnuť jeden veľmi príjemný film na zamyslenie o skorumpovanej morálke, ktorý potvrdil jednu životnú pravdu, že ĽUDIA SA NEMENIA. (13.08.2011)

Ach jo!! Zavzpomínejte, kolik podobných filmů, kde hlavní roli hraje škola pro děti zbohatlíků, jste už viděli. Každá taková filmová škola zcela logicky nabídne panu scénáristovi jednoho dacana, kterého je třeba přesvědčit, aby šel do sebe, začal se učit atd. Klub vyvolených je typickým zástupcem šablonovité, uniformní nudy, z čehož jsem nařknul už o poznání lepší Společnost mrtvých básníku Petera Weira. Už jen fakt, že v tomto filmu do sebe cpou studenti jen dějiny starověkého Řecka a Říma a právě díky těmto znalostem se posléze stanou velice dobře finančně zabezpečenými (popravdě: kurevsky dobře) právníky, bankéři (popravdě: zloději, lháři), mně lezl na nervy. Na konci se divák sice dočká docela ucházející moralitky a poslední věta pana profesora Hunderta je velmi pěkná (dokonce jsem takový závěr nečekal, i když zbytek děje filmu byl předvídatelný až hanba), ale co naplat, když dacan je příliš krotkým dacanem, vše je líbivě uhlazené a film nenabízí nosnou zápletku o skutečně podstatných, zajímavých a poutavých školních problémech, jaké můžete vidět třeba v takové Napole. Filmy o školách by se měli zaměřit buď na nějaké skutečně zajímavé jedince, nebo pokud chtějí vyprávět o nějaké škole jako celku, pak by si tvůrci měli vybrat skutečně zajímavé prostředí, nemluvě o následném, pokud možno neotřelém, originálním (a také působivém) zpracování. Vidět tento film předtím, než jsem nakoukal ty ostatní příběhy ze škol, a když jsem za nejlepší film považoval Forresta Gumpa, pak by se mi Klub vyvolených velmi líbil. Dnes už bohužel ne. Ani v neděli odpoledne. (18.06.2008)

Úžasný příběh, který je sice plný moralizování v americkém stylu, ale zároveň je plný moudrosti. Výborný Kevin Kline dokázal ztvárnit živou postavu, kterou nemůžete nemít rádi. K tomu výborné obsazení talentovaných mladíků v rolích studentů, výborné lokace, výborný scénář a režie a máte nedoceněný snímek v podobě Klubu vyvolených. Nebýt té vyšňořené dohrávky v domě staršího Bella, bylo by to snad i pět hvězdiček. (03.06.2012)

Viděl jsem to když to dávala TV Nova a při první reklamě jsem si řikal, že je jasný jak to dopadne, akorát mě k tomu nesedělo, že by takovou limonádu režíroval Michael Hoffman.Tak jsem u toho zůstal a musím říct, že film se ubíral trochu jiným směrem než sem odhadoval. Sedgewick Bell je od začátku pěknej parchant a místo aby se polepšil, jak to tak v americkej blbinách bývá, tak parchantem zůstal až do závěrečnejch titulků. To bylo fajn, příjemná změna. Vlastně je to film o dokonalým učiteli, kterej udělal chybu. (20.11.2008)

Mám rád filmy odehrávající se ve školním prostředí, což má za vinu hlavně jeden z mých nejoblíbenějších kusů vůbec Společnost mrtvých básníků. Klub vyvolených samozřejmě nedosahuje stejných kvalit a také se nemůže chlubit tolika emotivně silnými scénami, ale určitě za shlédnutí stojí. Mamutí silou ho táhne hlavně nezpochybnitelně charizmatický Kevin Kline a zdatně mu sekunduje Emile Hirsch v roli namyšleného frackoidního synáčka vlivného tatínka. Když se pak snímek přesune do části po 25-ti letech, už krapet ztrácí dech a moralizuje se v něm více než je zdrávo, ale i tak Well Done! (15.05.2008)