Sedem statočných

Pred zúriacim liberálnym šialenstvom už nič nie je v bezpečí, niet kúska priestoru, ktorý by táto zvrátená ideológia nepošpinila svojimi špinavými paprčami. Došlo aj na siedmich statočných pištoľníkov, ktorí v roku 1960 vo filme režiséra Johna Sturgesa zachránili úbohých mexických farmárov pred všetkého schopnou bandou desperáda Calveru. Dnes to však už nie sú žiadni hrdinovia, ale len partia bielych heterosexuálnych macho fašistov. Hnusná white power sebranka rasistických extrémistov. Teraz je treba si zvyknúť na tých pravých sedem statočných. Na multikultúrny zlepenec, ktorému samozrejme šéfuje afroamerický černoch. Takže čumte idioti, kto sú tí politicky korektní "Siedmi statoční". No a samozrejme, že i pán režisér Antoine Fuqua má tú správnu farbu pleti, na jedine ktorej životoch záleží. * (12.08.2020)

Není to špatný film, napodruhé se mi bude nejspíš líbit ještě víc, protože mu nejde o nic jiného, než aby diváka dobře pobavil a neudělal si ostudu, a to je docela sympatický přístup. Stejně mě ale mrzí, že nevznikl nějaký nápaditější remake, který by Statečné zase posunul do jiného prostředí - vždyť to mohla klidně být gangsterka, příběh z druhé světové, studenoválečné retro, sci-fi z jiné planety... Podívejte se, co s tou okoukanou zápletkou onehdy dokázal Pixar v Příběhu brouka. (16.02.2017)

Už od začátku jsem byl proti remaku, ale nakonec jsem ho vzal na milost kvůli Pizzolattovu scénáři, i když je očividně proškrtaný, některé nahozené motivy nejsou vůbec vytěžené a tak rozhodně nepatří k silným stránkám celého počinu. Kapitalizmus v roli záporáka, postupné verbování i ta etnicky smíšená banda jakž takž funguje, ale masakr ve finále je akční lahůdkou letošního roku. Obsazení sympatické, Pratt je hodně fajn. Na originál to nemá, ale chápu úmysl dát Sedmi statečným moderní fazónu. Zatím to jde. Zatím to jde. (27.09.2016)

Odsuzovat to z hlediska nostalgie nebo odporu ke korektnosti je samozřejmě hloupost, ten film má problém úplně jinde. Cast je silný, ale Fuqua z něj hlavně v první polovině moc nevytěží, jenom předváděčku fotogenických ksichtů a póz. Řetěz nahodí až závěrečná bitva, do té doby se občas zajiskří nějaká ta hláška na půl huby, kterou Nic Pizzolatto umí napsat. Poslední třetina je příjemná old school rubačka s dobrým tempem a celkem příjemně zvolenými úmrtími v družině. Problém Sedmi statečných je právě to, že jsou tak nějak nerozhodně rozkročení mezi klasickým westernem a buddy akčňákem modernějšího střihu. Když pak na závěr vytasí "Technicolor" paletu s hrobečky a notoricky známou melodii Elmera Bernsteina, působí to úplně falešně. Zlaté období westernu je pryč a tahle parta spíš svižně procválá kolem. Což je s ohledem na její složení vlastně málo. Sympatické *** (01.01.2017)

Spoilery! Když opomeneme naprosto zbytečný vznik remaku, tak se v mých očích jednalo o sledovatelnou záležitost. Dialogy byly sice psány pacienty lobotomického oddělení a děj vás zřejmě také úplně neoslní. Nicméně, celkem mě oslovilo obsazení jednotlivých rolí. V sedmičce nebyl nikdo, kdo by mě nějakým způsobem iritoval. Dokonce i hlavní hrdinka, která vypadala jako taková lepší verze Jennifer Lawrence, by za použití hada stála. Se spolusledovatelkou jsme hádali, který pán svého hada nakonec použije. Ona tipovala Pratta, protože byl největší fešák. Já jsem tipoval černouška, protože měl pravděpodobně největšího hada. Malinko mě iritoval snad jen hlavní záporák, který byl takový menší přizdisráč. Nejvíce jsem se ve filmu těšil na akci, od které jsem měl očekávání, že by v moderním westernu za něco mohla stát. Akce byla vynikající, té nemůže vytknout nikdo nic. Hudba byla taktéž velice solidní a akci skvěle doplňovala. Taktéž se snímek snažil zabodovat v každé domácnosti. Byl neskutečně multikulturní. Už obsazení černouška do hlavní role byl pořádný signál boje proti rasismu ve filmu. Myslím si, že je třeba tento boj vést, když už nyní máme prostředky. Myslím si, že hlavní příčinou částečného potlačení rasismu, byl právě nástup barevných filmů. Na konci samozřejmě následoval klasický kýč o neskutečné odvaze a hrdinství sedmičky statečných, ale nalijme si sklenku čistého vína. Kdyby za pány přišel nejdříve ten zlý pán a nabídl jim penízky, tak by s velkou pravděpodobností neměli nejmenší problém stát na druhé straně zákona. Toho bezobsažného kecání tam bylo přeci jen trošku moc, takže se přikláním spíše ke třem hvězdám za tři přeživší. (06.01.2017)