Sedem statočných

║Rozpočet $90miliónov║Tržby USA $93,432,655║Tržby Celosvetovo $162,360,636▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $19,303,345║ Tržby za predaj DVD v USA $21,092,037║ Ako taký priamočiary popcorňák bez väčších ambícii postavený hlavne na akčnej stránke fajn, poteší vizuál, aj hudba. Antoine Fuqua nebol nikdy žiadny silný vyprávač príbehov, u neho takmer vždy ladí akcia nad všetkým ostatným a tu sa na nej dá vyžiť. Obsadenie dobré, aj keď chémia medzi postavami a hlavne zlosynom až tak nefunguje, hlavne dôrazný Denzel Washington a zábavný Chris Pratt to tu osviežujú, Ethan Hawke skôr vo svojej úlohe prehráva. Na to ako to mohlo byť zmrvené som nakoniec spokojný. /videl v kine: 80%/ (22.09.2016)

Slušnej western, překvapilo mě, že mi byli docela sympatický všichni ze sedmi statečných, čekal jsem že polovinu ansáblu budou tvořit nějaký no name herci bez charizmatu, ale všichni byli fajn. Nejlepší byla prostřední část filmu, kdy se zabydleli ve městě a učili vesničany střílet a podobně. Při závěrečný, asi půl hodinový přestřelce, mě dost udivilo, kdo z hrdinů přežil a kdo ne. 70% (11.12.2016)

Sedm statečných. To je ve světě filmu zažitý pojem. Nesmrtelné dílo, které je ve svém žánru měřítkem kvality. Udělat remake této legendy postavilo tvůrce automaticky před problém, jehož nevyřešení jsem pociťoval takřka soustavně během celého průběhu filmu. Tím problémem bylo natočit western natolik dynamický a komplexní, aby uspokojil současné publikum, rozmazlené zlatým věkem filmové techniky, a zároveň i krapku staromilný a ne příliš autorsky iniciativní, aby vyhověl také zarytým fanouškům originálu a klasického westernu jako takovému. Že se to nakonec nepovedlo, by se dalo za určitých okolností i v pohodě tolerovat, obzvlášť přihlédnu-li k mým osobním sympatiím k hereckému štábu, některým starším dílům režiséra Fuqui nebo tragicky zesnulému skladateli Hornerovi, který dokázal rozvinout původní legendární melodii do vcelku působivého atmosférického slepence jeho osvědčených motivů z Nepřítele před branami či Avatara. Ale co mi hodně vadilo, bylo strašlivě předvídatelné schéma scénáře, který, ačkoli se snažil převléct původní příběh do neokoukaného moderního hávu a dodat postavám odlišné motivace k jejich nemožnému hrdinskému činu, aplikuje v průběhu opakovaně ta nejlacinější klišé dobrodružných filmů a užívá naprosto primitivní vývojový vzorec, který by mohl vypadat nějak takto: A – Zažehnutí konfliktu a motivace pohledné hrdinky k pomstě; B – Přesvědčování; nejprve hrdinka přemluví k ochraně místních hlavní postavu, jež následně putuje po státech a hledá pomoc; C – Shledání a výcvik vesničanů; D – Závěrečná bitva. Čtyři etapy příběhu a mezi nimi již bohužel nic, co by je jakkoli zvýraznilo v rovině emocionální, psychologické či narativní. Hlavní záporný charakter jen účelně jedná, aby dal „dobru“ co největší motivaci, a parta neohrožených pistolníků přistoupí bez jakýchkoli vytáček a pochybností na účast v akci, která přitom znamená takřka jistou smrt. Navíc i titulní sedmička, v původním snímku složená z charakterově odlišných a vzájemně se doplňujících postav, nyní až podezřele splývá v jeden povahově jednosměrný, zato však etnicky řádně promíchaný kulturní guláš, z něhož si zapamatujeme s odstupem času snad jen bezstarostný úšklebek Chrise Pratta či nervózní grimasy jediného potenciálně rozporuplného Ethana Hawka..... Jediné, kvůli čemu opravdu stojí za to film vidět, je dle očekávání fantastická audiovizuální stránka, která dělá ze dvou ústředních přestřelek skutečně opojný westernový zážitek, přičemž pastvou pro oči jsou zásluhou krásného rámování záběrů i triviální jezdecké scény napříč typickou krajinou Divokého západu, nebo konkrétně závěrečný polocelek Denzela Washingtona v momentě, kdy se vynoří z domu vstříc hlavnímu sokovi, snímán z majestátního podhledu a s prachem vířícím na sluncem prozářeném pozadí – určitě jeden z nejsvěžejších záběrů letošního roku. (27.09.2016)

Přiznám se, že nová verze Sedmi statečných mi docela sedla. I proto jsem jí fláknul čtyři hvězdy. No a navíc jsem se rozhodl, že tu nebudu hejtovat ty klasický body, který mě na klasickým současným Hollywoodu hrozně serou, a prostě řeknu, že remake Sedm statečných je blockbusterově vydařený film. Co naplat, že skladba sedmi statečných je různá variace bílejch a k tomu černej, žlutej a oranžovej. A že jsou tu všichni korektní až běda? O tom ani nebudu polemizovat. Na obranu režiséra ale musím říct, že co se mu povedlo, tak jednoznačně akce a atmosféra prostředí. Je to taková jednoduchá, nenásilná jednohubka, zato je ale zatraceně zábavná. Navíc mám pocit, že tady se to netočilo jako vykradačka, ale jako pocta legendám, což mi potvrzuje i herecká skvadra, která si tady zatraceně sedla a mě dost bavila. Teda na úkor nepřítele - blbečka - kterej měl za úkol tvořit rozličné emoce, ale nakonec stejně skončil u skutečnosti, že je to hroznej blbeček. A pokud znáte originál, moc dobře víte, jakou dostane na konci filmu bídu. A stojí za to si na to počkat...Příjemná buddy akce, kterou Hollywood už moc neumí. Tudíž příjemné překvapení. (14.03.2021)

Klasická (samurajsko)westernová story boje dobra se zlem, nedávno jsem byl v kině na "originálu" a upřímně myslím, že tohle si průměrný dnešní divák (bohužel nebohužel) užije víc. Takže je to jen polozbytečný remake. Máme tu korektní sestavu černoch, běloch, korejec, tlustej zálesák, mexík, indián a Pratt, spoustu cool přebíjení nábojů, střílení hezky od pasu, bodaček do krku, gatlingový spršky... přičemž příběh není úplně tupá kopírka a vtipu je dostatek průběžně. A Sardgaard byl pěknej záporák. (24.12.2016)