Komorná

Místy strašně nedotažené (hlavně závěr), prvoplánové, se spoustou zbytečně explicitních scén, ale scéna s obrušováním zubu se zaryje pod kůži svým erotickým napětím. Příběh je jedno velké klišé, které překvapí snad jen poodkrytím karet nahlédnutím na děj z druhé strany. Jo, krásně se na to kouká a vlastně to je docela dobrej film, ale tohle je film od Parka, sakra! (04.08.2016)

Jako holka říkám: muhehehe (kdo viděl, pochopí), jako divák říkám: můj styl to úplně není, ale aspoň mi do seznamu zhlédnutých filmů přibyla korejsko-japonská erotická "kriminálka".;-) Jedna věc by mě ale zajímala, a to jak se liší reakce diváků v Evropě a na domácí půdě během (pro nás?) absurdnějších scén jako erotické čtení nebo pokus o sebevraždu alá teta, což je - alespoň tedy pro mě - pravděpodobně "nejgeniálnější" scéna filmu.XD (05.08.2016)

Na Komornou jsem se moc těšil, pro Parkovy filmy a rozplétání jejich zašmochrdaných zápletek mám tak trochu slabost. Jenomže tady ani není moc co rozplétat a hlavně, celé vyprávění je značně natahováno spoustou nezáživných a opakujících se scén, takže mě to vleklé tempo s nechutně přestřelenou stopáží dosti nemile překvapilo. Vizuálně i stylisticky opět prvotřídní, obsahově poněkud ploché a nedotažené. A na můj vkus tam bylo málo chobotnic. (25.01.2017)

51. MFFKV: Režisér „trilogie pomsty“ nebo ceněné Žízně (2009) natočil neskutečně zábavný, ale přitom promyšlený revenge thriller, který velmi inovativně pracuje s románovitou strukturou a divákovou představivostí. Příběh členěný do kapitol si podobně jako v Tarantinových Osmi hrozných opojně pohrává s mírou vědění postav a očekáváním, které je s přibývajícími minutami neustále přehodnocováno nespolehlivými vypravěči. Někoho může zarazit až přílišná kýčovitost a umělohmotnost celého fikčního světa (a způsobu, jakým je stylisticky zobrazován), v němž režisér svou hrdě pokleslou brakovou story rozehrává, nicméně i ta je nakonec velmi srozumitelně obhájena tvůrčím záměrem. Tuhle prolhanou a značně nadnesenou lesbickou „fantasy“ hříčku je opravdu po celé dvě a půl hodiny radost rozplétat a splétat dohromady. (15.01.2017)

Tak mě ti Korejci zase dostali. Když už jsem si říkal, co na tomhle filmu mohli všichni vidět tak úžasnýho, když je to jen poněkud nudná, zdlouhavá a scénáristicky, herecky i eroticky nepřesvědčivá konverzačka, přijde překvapující zvrat. A v jeho průběhu pak další zvrat a vtom do sebe začne všechno pěkně zapadat a vám se uleví, že jste si nakonec přece jenom pustili nevšední a zajímavej a estetickej film a ne nějakou plytkou slátaninu. K tomu decentní Iesbohrátky v ložnici, nebo bizarní závěr ze strýčkova sklepení a jsou to čtyři hvězdy jak vyšitý. A závěrečná scéna, ve který spolu chichotající se holky hrajou kuličky na lodi do Šanghaje mě utvrdila v tom, v čem už mám dlouho naprosto jasno: Kdybych byl někdy v příštím životě ženská, chci bejt určitě lesba. Ale ne nějaká šeredná stokilová prasnice, ale hezká dlouhovlasá lesba ženskýho typu, jako byly ony dvě krasotinky ve filmu. (27.06.2018)