Sparné leto

Myslím, že řemeslně je to zvládnuté skvěle, ode všech zúčastněných. Co se na filmu všeobecně nelíbí, to je jeho chlad, bezvýznamnost. Jenže vtip je v tom, že právě takovým to mělo být! Jenom pózy a nedospělé hry lidí prolezlých hedonismem a falší (pop-music). Co skutečného mohou takoví lidičkové prožít? I ta smrt je v jejich podání jaksi pitomá a zbytečná. Leč symptomatická! Kolik jen hvězd pop-music zemřelo takhle blbě? No nic, tak podepíšeme fanouškovi cédéčko a máme tu epizodu za sebou. --- Soukromě si představuji, jak by se na takovém "šokujícím úmrtí génia" vyřádil bulvár. A Tilda by se slzou v oku přidala k dobrému, jak ta strašná událost navždy ovlivnila její (neexistující) uměleckou tvorbu. --- Pořád ta hra, hra na život, jen ne život sám. (17.11.2021)

Tak jsem asi viděla jiný film než většina ostatních, na rozdíl od nich jsem si ho totiž užila na maximum. Rozhodně nemůžu říct jako někteří, že by hvězdné herecké trio Tilda Swinton, Matthias Schoenaerts a Ralph Fiennes nenaplnilo moje očekávání. Dokonce i Dakotu Johnson jsem vzala na milost, ač ji osobně moc nemusím. Asi jsem taky byla hodně ovlivněná vtahující hudbou, ten soundtrack je prostě geniální. Všeobecně mám v oblibě nenápadně se rozvíjející vztahovky, čehož se mi tady dostalo měrou vrchovatou. Moji pozornost pak upoutala emocionálně vygradovaná poslední třetina příběhu jdoucí do ostrého kontrastu s lenivou náladou sluncem zalité krajiny. Zaujal mě i samotný konec, nad nímž visí nejeden otazník. To všechno jsou hodně dobré ingredience pro namíchání podmanivého audiovizuálního koktejlu, který jsem si vychutnala plnými doušky. (80%) (23.02.2021)

Jeden z těch filmů, co točí evropský režisér a natáhne si do něj renomované evropské herce, že předpokládáte v úspěch. Jenže úspěch nepřijde a Vám nezbývá, než dvě hodiny trpět u průměrné podívané, která dokazuje, že i dobří evropští herci si můžou zahrát naprosto nezajímavé postavy. Ačkoliv to na první pohled může působit jinak. (17.04.2017)

Nuda, nuda a ešte raz nuda. Mal som čo robiť, aby som vydržal oči a mozog udržať v bdelom stave (a nebolo to veru žiadnou únavou alebo vyčerpaním). Ale táto partia 4 ľudí a ich všemožné dialógy o všetkom a o ničom, to ma rozhodne vôbec nebavilo. V druhej polke filmu konečne nejaká dráma, ale aj táto nádejná dejová vetva bola akosi rýchlo zažehnaná. Škoda, vyzeralo to podľa popisu celkom nádejne, a obzvlášť to zaradenie do "mysteriózneho" žánru mi imponovalo. Dokonca oficiálne je film žánrovo zaradený ako "erotic psychological drama" - to znelo veru lákavo, ale napokon žiadna sláva! P.S. Atmosféra Pantellerie bolo asi to najlepšie z celého filmu. (15.07.2016)

[To randomly pissing Fiennes] Harry, come on, that's a grave. / Yeah, well, Europe is a grave. Derayův Bazén je dobrý, pomalu hořící film. Není divu, že je takový i remake Luca Guadagnino. Překvapí ale, jak moc je jiný, když se oproti předloze změnilo tak málo. Ve středomořské rezidenci, která připomíná spíš dům z Goddardova Pohrdání než tu z Derayova originálu, se setkávají čtyři osoby, jejichž vzájemný poměr neumožňuje užívat dovolenou v žádoucí pohodě. Rozpory vedou po několika liniích: pohlaví, věku, společenského statusu, touhy, naturelu, majetku, profese. Favorita si může divák vyvolit jen bude-li nespravedlivý, přesto akcelerace pudí přinejmenším jednoho kamsi ven... Mnohé dialogy (prý) pocházejí přímo z předlohy, optika remaku ale opouští příležitostně uzavřenost kvadratury a naznačuje sympaticky, že postavy řeší tzv. problémy prvního světa, snad aby nebyly ohrožovány čímsi palčivějším. Vítaná skoro neznatelná nadstavba: Několikeré mihnutí se kdesi poblíž se vylodivších migrantů- Mile starosvětský filmový zážitek by nebyl v této minimální konstelaci možný bez solidních herců, z nichž by nejníže stála Dakota Johnson, kdyby frekventovaně nesubstituovala charisma a omezené možnosti postavy nahotou, a nejvýše živelně nesnesitelný Ralph Fiennes, obstarávající 90% monologů i dialogů a tanečními čísly mistrně karikující Micka Jaggera. Zvláštní nutkání pustit si film ještě jednou. (18.11.2018)