Solino
Réžia:
Fatih AkinScenár:
Ruth TomaKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Giannos AiolouHrajú:
Christian Tasche, Barnaby Metschurat, Tiziana Lodato, Antonella Attili, Moritz Bleibtreu, Patrycia Ziolkowska, Francesco Fiannaca, Hermann Lause (viac)Obsahy(2)
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění. Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa. V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o „společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo „sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění. Režisér Fatih Akin tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (44)
V rámci festivalu Německá filmová pavlač jsme se kolegou malarkeym nemuseli ani dlouho rozhodovat pro projekci tohoto filmu, protože co by to bylo za filmové Německo , kdyby na něm nebyl Fatih Akin. Zatímco v součanosti kiny brázdí jeho mistrovský kousek Odnikud, na našem festáku jsme zašli spíše k Fatihovým začátkům ovšem to vůbec neznamená, že by se pán zaučoval. Odlišná atmosféra Itálie a Německa byla vykreslena výborně. Potěšily i záběry na duisburgskou továrnu známou ze seriálu Schimanski. Film má docela podorbný začátek a celkem střihaný konec, ano zachycuje velké velké časové období a někde se krátit muselo, ale takhle to působí poměrně nevyváženě. Nezlobil bych se, kdyby byl více příblížen vztah bratrů po přeberu holky, ale kluci to zahráli v Itálii těmi pohledy docela dobře to je fakt. Jednalo se o hezký film, chvílemi měl opravdu silné momenty a krásné scény, ale občas mohl být více propracovanější z hlediska postav. ()
Od komedie přes tragikomedii až k tragédii. Přesvědčivě napsané, výborně zahrané a s důrazem na nostalgickou notu zrežírované. Slza kanoucí z oka tohoto snímku mi připomněla Bio ráj (vždyť režisér jako by se k jeho odkazu nenápadným nápisem Cinema Nuovo hned zkraje hlásil). 85% Zajímavé komentáře: murakamigirl, Xeelee ()
Solino je rozhodně pěkný film, ale neoslinil mě tak, jak jsem očekával. Sice jsem byl vtáhnut do děje, ale ne natolik, abych se věnoval jen televizi a v půlce filmu si nezačal dělat čaj. Nemyslím ten pytlíkový, ale sypaný, který se musí zalít vodou o určité teplotě a danou dobu louhovat. Pár minut jsem se filmu moc nevěnoval s pocitem, že o nic důležitého nepřicházím. Možná byl problém v tom, že postavy bratrů byly moc ikonovité. Přehlížený bratr parchant, kterého občas nenávidíme a občas ho litujeme vs snaživý úspěšný sympatický bratr, kterého mají všichni rádi a plní se mu jeho sny. Zas tak černobílé to sice nebylo, ale zanechalo to na mě takový dojem. Přesto je Solino kvalitní film a jsem rád, že jsem ho viděl. V tomhle případě to stačilo jednou, ale nenechte se odradit na první pohled zdrcující kritikou. **** jsou v tomhle případě opravdu poctivé. ()
Teď právě "jedu" po Fatih Akinovi, tak zase další skvělý film. Něco mezi http://www.csfd.cz/film/8995-bio-raj-nuovo-cinema-paradiso/ a http://www.csfd.cz/film/30658-ulicka-zazraku-callejon-de-los-milagros-el/. Jak to v životě chodí, jak jsou 2 bratři, vychovávaní stejně naprosto jiní, jeden šikovný a hodný, druhý lotr od malička a jak se s těmito dispozicemi potýkají až do dospělosti... ()
Pěkný a pohodový film se špetkou dramatu a napětí. Zkrátka ze života. Italská rodina se dvěma syny emigruje do průmyslového Německa za prací a za štěstím. Částečně se jí tam štěstí dostane, i rodičům, i již dospělým dětem. Ale jak je známo, touha po domově je silná a často se vracíme právě tam, kde máme své kořeny. Film je také o bratrském soupeření, lásce a odpuštění. Určitě nezklamal. ()
Reklama