Experiment

Překvapivě dobrý film německé produkce s prvky reality show (hoďte penězchtivé lidi do cely, simulujte vězení a sledujte vývoj vztahů - mnohem zábavnější než pořady typu Big Brother). Bravurní sonda lidských charakterů podpořená přesnými hereckými výkony. Hlavní hrdina si zpočátku o problémy přímo říkal - ale monstrum, které se mu podařilo vyprovokovat z počátku nenápadného dozorce Beruse, nečekal asi nikdo. Zezačátku celkem vtipné a uvolněné, ale jen dokud se celý experiment nezvrhl v nezadržitelnou šikanu dozorců, kteří si přestali uvědomovat realitu testu a vše začali brát až příliš osobně. Líbily se mi uklidňující prostřihy/vzpomínky na překrásnou Doru. Film také výborně graduje a nejsme ani svědky žádné trapné nepravděpodobnosti, které se ve filmech nacházejí až příliš často. Tento film na mě působil reálně, přesně a v poslední části při něm až mrazilo. Děj mě strhl a já beru na vědomí další kvalitní německý snímek, kterých je jako šafránu. | Režie: *****, Scénář: *****, Herci: *****, Hudba: ***, Výprava/Efekty/Atmosféra: *** (13.09.2007)

Poměrně slušně udělaný thriller o jednom experimentu, který se zvrhne. Po psychologické stránce je to slabší záležitost, po stránce průběhové je to mnohem kvalitnější a po stránce dějové je to děsivě strhující. Kam až se může dostat lidské chování lze pozorovat na nepovedeném experimentu, který simuluje vězeňské prostředí. Experiment se zvrhává celkem brzy. Představitelé dozorců se vžívají do svých rolí tak silně, že je jen otázkou času, kdy přijde otřesný skutek. Dozorci jsou provokováni nejagilnějším představitelem vězně číslo 77 Tarekem Fahdem (Moritz Bleibtreu), který chce podrobnosti experimentu prodat médiím. Ale do obranného mechanismu dozorců se promítají jejich přílišné vžití do rolí, jejich osobní životní frustrace a opojný pocit nadřazenosti moci. Ve svém zapojení do projektu promítají své jinak nenaplněné ambice a pro představitele vězňů nastává postupné omezování základních lidských práv a očistec nedůstojným ponižováním. Z vězňů: číslo 38 Steinhoff (Christian Berkel), profesionální voják rozhodných činů, číslo 82 Schütte (Oliver Stokowski), pomalu vykrvácí po připoutání k židli, číslo 69 Joe (Wotan Wilke Möhring), vzdávající experiment po psychickém zhroucení a dalších osm (Stephan Szasz, Polat Dal, Danny Richter, Ralf Müller, Markus Rudolf, Peter Fieseler, Thorsten Dersch a Sven Grefer). Z dozorců: agilní a ambiciózní Berus (Justus von Dohnányi), nejvíce se vyžívající v ponižování druhých, imitátor Elvise Eckert (Timo Dierkes), muž nízkých pudů, nešťastný Bosch (Antoine Monot Jr.), násilně přiřazený k vězňům pro jeho lidskost, a dalších pět (Nicki von Tempelhoff, Lars Gärtner, Jacek Klimontko, Markus Klauk a Ralph Püttmann). Z dalších rolí: profesor Klaus Thon (Edgar Selge), snažící se experiment vyhrotit, doktorka Jutta Grimm (Andrea Sawatzki), snažící se upozornit na vzrůstající nebezpečnost experimentu, a Dora (Maren Eggert), nová spřízněná duše Tareka. Kam až může dospět lidské chování? Navíc pokud je mu dána určitá úloha a možnosti a v jeho činech se promítají i jeho osobní frustrace? Až do velmi krutého zacházení a pošlapávání lidskosti. Bohužel je to obraz lidské společnosti a jejich činů. Lidé dokáží být velmi krutí k ostatním, často se nechávají strhnout hrubou silou a jako stádo ovcí se podílejí na zvěrstvech. A v tom je ta největší nebezpečnost lidstva, která se pak často mění ve válečnou rozepří. (04.10.2012)

Povedený film. Pro lidi, kteří se tohoto ani jiného, alespoň trochu podobného experimentu nikdy v životě nezúčastnili ;-) , to může být klidně i špičkový film. Co malinko sráží mé hodnocení ? To, že jsem se o dostupné materiály o stanfordském experimentu již dříve docela zajímal. Uznávám, že mne by asi nejvíc nadchnul hraný dokument BBC, plný faktografických údajů. Ale přesto – tento film alespoň rámcově zachytil podstatu experimentu a problémy vedoucí k jeho předčasnému ukončení. Duch předlohy nebyl zcela pošlapán. Jako se to bohužel stalo v remaku - Experiment (2010) – podprůměrného filmu a jako remake vyloženě slabého. (11.01.2013)

Tento film je sice inspirován Standforským vězeňským experimentem, ale k jeho škodě se nedrží původní reality. Ve skutečnosti to bylo nabídnuto studentům a k žádným vraždám nedošlo. Přesto tenhle film má co nabídnout: zaprvé tam sedne němčina a zadruhé je to dotaženo hezky až do extrému. Bohužel mě osobně vadilo, že si Hirschbiegel vůbec nedal práci s psychologickým vykreslením postav. Pořád se to točí kolem jednoho vězně, který tam dělá neplechu a jednoho dozorce, který si hraje na dozorce SS, ale co ostatní??? Co mě však mrzí ještě víc, je nevyužitý kamerový a hudební potenciál. Němci jsou v tomhle ještě hodně pozadu za Amíky. Ty náhledy do života manželky 77ky mi taky narušovaly celkovou linii příběhu. Pro mě osobně Němci zahodily výborný potenciál tohoto originálního námětu. Jak já říkám: "Nemusí být vždycky vidět krev, aby šel z filmu cítit teror do morku kostí." Ke všemu ta psychologie postav byla opravdu nevydařená a je to škoda. Třeba se dočkám nějakého Amerického remaku, který mě mile překvapí. Tenhle film tedy vidím na 3 hvězdičky a určitě ho můžu doporučit už kvůli supr námětu. ... Jako konečné slovo Vám sem hodím závěr, který učinil v roce 1971 pan doktor Zimbardo: " Brutální zločiny například v době války nejsou dílem žádných psychopatů ani lidských zrůd, ale obyčejných lidí, vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností. " - Za tento postoj i za experiment samotný byl doktor Zimbardo kritizován, a to z různých pozic. (Wikipedie) (01.07.2010)

Líbil se mi. Poměrně dobrá studie chování skupiny lidí v extrémních situacích. Děj se sice soustředí na Moritze Bleibtreua a Justuse von Dohnanyie (náckovského bachaře), ale dají se postřehnout i změny v lidech kolem nich. Konec se mi poměrně taky líbil, určitě je to menší sci-fi a větší reality show, než třeba Kostka. Zajímavý zážitek. (05.07.2011)