Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém "Stanfordském vězeňském experimentu", který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře - kompletně s celami, mřížemi a s neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za slib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. "Vězni" jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. "Dozorcům" je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbyde nároku na odměnu. Na začátku nálada mezi oběma skupinami je poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (311)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Poměrně slušně udělaný thriller o jednom experimentu, který se zvrhne. Po psychologické stránce je to slabší záležitost, po stránce průběhové je to mnohem kvalitnější a po stránce dějové je to děsivě strhující. Kam až se může dostat lidské chování lze pozorovat na nepovedeném experimentu, který simuluje vězeňské prostředí. Experiment se zvrhává celkem brzy. Představitelé dozorců se vžívají do svých rolí tak silně, že je jen otázkou času, kdy přijde otřesný skutek. Dozorci jsou provokováni nejagilnějším představitelem vězně číslo 77 Tarekem Fahdem (Moritz Bleibtreu), který chce podrobnosti experimentu prodat médiím. Ale do obranného mechanismu dozorců se promítají jejich přílišné vžití do rolí, jejich osobní životní frustrace a opojný pocit nadřazenosti moci. Ve svém zapojení do projektu promítají své jinak nenaplněné ambice a pro představitele vězňů nastává postupné omezování základních lidských práv a očistec nedůstojným ponižováním. Z vězňů: číslo 38 Steinhoff (Christian Berkel), profesionální voják rozhodných činů, číslo 82 Schütte (Oliver Stokowski), pomalu vykrvácí po připoutání k židli, číslo 69 Joe (Wotan Wilke Möhring), vzdávající experiment po psychickém zhroucení a dalších osm (Stephan Szasz, Polat Dal, Danny Richter, Ralf Müller, Markus Rudolf, Peter Fieseler, Thorsten Dersch a Sven Grefer). Z dozorců: agilní a ambiciózní Berus (Justus von Dohnányi), nejvíce se vyžívající v ponižování druhých, imitátor Elvise Eckert (Timo Dierkes), muž nízkých pudů, nešťastný Bosch (Antoine Monot Jr.), násilně přiřazený k vězňům pro jeho lidskost, a dalších pět (Nicki von Tempelhoff, Lars Gärtner, Jacek Klimontko, Markus Klauk a Ralph Püttmann). Z dalších rolí: profesor Klaus Thon (Edgar Selge), snažící se experiment vyhrotit, doktorka Jutta Grimm (Andrea Sawatzki), snažící se upozornit na vzrůstající nebezpečnost experimentu, a Dora (Maren Eggert), nová spřízněná duše Tareka. Kam až může dospět lidské chování? Navíc pokud je mu dána určitá úloha a možnosti a v jeho činech se promítají i jeho osobní frustrace? Až do velmi krutého zacházení a pošlapávání lidskosti. Bohužel je to obraz lidské společnosti a jejich činů. Lidé dokáží být velmi krutí k ostatním, často se nechávají strhnout hrubou silou a jako stádo ovcí se podílejí na zvěrstvech. A v tom je ta největší nebezpečnost lidstva, která se pak často mění ve válečnou rozepří. ()

heyda 

všetky recenzie používateľa

Tento film je sice inspirován Standforským vězeňským experimentem, ale k jeho škodě se nedrží původní reality. Ve skutečnosti to bylo nabídnuto studentům a k žádným vraždám nedošlo. Přesto tenhle film má co nabídnout: zaprvé tam sedne němčina a zadruhé je to dotaženo hezky až do extrému. Bohužel mě osobně vadilo, že si Hirschbiegel vůbec nedal práci s psychologickým vykreslením postav. Pořád se to točí kolem jednoho vězně, který tam dělá neplechu a jednoho dozorce, který si hraje na dozorce SS, ale co ostatní??? Co mě však mrzí ještě víc, je nevyužitý kamerový a hudební potenciál. Němci jsou v tomhle ještě hodně pozadu za Amíky. Ty náhledy do života manželky 77ky mi taky narušovaly celkovou linii příběhu. Pro mě osobně Němci zahodily výborný potenciál tohoto originálního námětu. Jak já říkám: "Nemusí být vždycky vidět krev, aby šel z filmu cítit teror do morku kostí." Ke všemu ta psychologie postav byla opravdu nevydařená a je to škoda. Třeba se dočkám nějakého Amerického remaku, který mě mile překvapí. Tenhle film tedy vidím na 3 hvězdičky a určitě ho můžu doporučit už kvůli supr námětu. ... Jako konečné slovo Vám sem hodím závěr, který učinil v roce 1971 pan doktor Zimbardo: " Brutální zločiny například v době války nejsou dílem žádných psychopatů ani lidských zrůd, ale obyčejných lidí, vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností. " - Za tento postoj i za experiment samotný byl doktor Zimbardo kritizován, a to z různých pozic. (Wikipedie) ()

Reklama

Vodnářka 

všetky recenzie používateľa

Uf, když o Zimbardovi mluví člověk teoreticky, pořád je to jakási historka podobná dějepisným faktům o válkách. Hirschbiegel spolu s výbornými Moritzem Bleibtreu, Christianem Berkelem a dalšími tyhle hrůzy lidské povahy zhmotňuje, odhaluje lidské slabosti a fatální chyby, agresivitu a nenávist. Nic neobvyklého, ale vše zkoncentrované a vzájemně se podporující v jednom čtrnáctidenním experimentu, v jednom snímku, jehož atmosféra se po celou dobu odporně hluboce zarývá hluboko do nás. ()

repe 

všetky recenzie používateľa

Němci tyto filmy umí (viz možná o chloupek lepší Die Welle). Od třetiny filmu to dostane pravý spád, člověk začíná věřit v sílu experimentu a poznává lidskou povahu tak, jak se může projevit při stresových podmínkách. Skromný působivý snímek založený na skutečné události s propracovanou psychologií postav. Silné kafe. ()

Richie666 

všetky recenzie používateľa

Po druhém shlédnutí musím jít s hodnocením strmě dolů. Příliš těžká látka pro zdejší německé poloamatéry. Hlavní dějová linka je prošpikovaná zbytečnými a nezajímavými zájmy 'hlavní' postavy a nejen jí, které jsou absolutně mimoděk podstrkávány divákovi jako cukrová vata. To hlavní, o co tu jde, je natočeno neohrabaně a herci jsou navíc dost otřesní. ()

Galéria (53)

Zaujímavosti (10)

  • Inspirováno skutečnou událostí. Americký psycholog a sociolog Philip Zimbardo opravdu v roce 1971 zkoušel tzv. Stanforský vězeňský experiment a sám později napsal scénář k filmovému dokumentu, který byl částečně doplněn skutečnými záběry. (Morien)
  • Závěr z experimentu, který učinil v roce 1971 pan doktor Zimbardo, zněl: "Brutální zločiny například v době války nejsou dílem žádných psychopatů ani lidských zrůd, ale obyčejných lidí, vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností." (Blz2g)
  • P. Zimbardo sa vo svojej knihe „The Lucifer Effect“ (2007) vyslovil značne kriticky voči filmovému spracovaniu svojho Stanfordského experimentu. Tvrdí: „Film je inšpirovaný experimentom, čo podľa scenáristov dáva tejto "fantázii" punc legitimity a skutočnej udalosti. Zámerne však v záujme senzáciechtivosti namiesto skutočného priebehu nášho experimentu zobrazuje výmysly. Nakoniec ide o vulgárne zobrazenie sexizmu a bezdôvodnej sexuality, a násilia bez vyváženej hodnoty.“ (agency)

Reklama

Reklama