La mala ordina

První půlka je pomalá, ale hudba, stylová kamera a střih to utáhnou. Jde samozřejmě o to, nakolik má člověk tento žánr rád, protože toporní herci tu skutečně nejsou argumentem, proč film nevidět. Vilné ženy, ostré pohledy těch nejtvrdších chlápků, a hlavně skvělý Mario Adorf v roli nejednoznačného Lucy dělají z tohoto filmu malý polozapomenutý klenot, který je rovnocenným spoluhráčem Milano Calibro 9 a Ill Boss. (24.06.2015)

Je třeba zabít Canaliho! Z usměvavého a bezstarostného pasáka se pod tlakem, strachem a touhou se pomstít stává neřízená střela zanechávající všude okolo sebe spoušť. Dva Američani ve městě, taneční klub, prsatky, šlapky, zabijáci. Film má dvě velké adrenalinové akce - honičku, kdy úplně cítíte, jak běžcům docházejí síly, a střet na vrakovišti. Herecky výborné, trochu mě jen zamrzelo, že půvabná Sylva Koscina dostala pouhý štěk. Napínavé, syrové a nekompromisní. (11.06.2020)

Největší devízou této maximálně grandiózní záležitosti je Mario Adorf který svým extrémně živelným herectvím boří sluneční soustavu. Režie je neuvěřitelně profesionální a dynamická což se projeví především v akčních scénách které mají koule a působí maximálně surově. Celá podívaná odsejpá jako na běžícím pásu a musím říci že kdejaký akční film či drsná krimi musí jen blednout závistí před tímto kouskem z obrovské větve Poliziotteschi žánru... (21.07.2009)

Druhý díl z vynikající Poliziotteschi trilogie viz filmy "MILANO CALIBRO 9" 72' a "II BOSS" 73'. Od svého předchudce měl tento film pozvolnější rozjezd (ale jakmile se vše uvede do pohybu film jede téměř až do konce), celkové ztvárnění bylo také jednoduší, nehrála v něm bohyně Barbara Bouchet (ale soft erotiky tu bylo také krapek), po hudební stránce už to také nebylo tak jednoznačný jako předtím ale hrubého násilí a především rychlé a efektivní akce bylo stále dost! Dva profesionální zabijáci Henry Silva (Dave) a Woody Strode (Frank), opravdu zajímavá dvojka, Silva je vtipný playboy a křikloun naopak Strode většinu filmu nemluví, je klidný, kde spočívá veškerá jeho síla, občas jen tupě zírá ale jeho obličej vždy signalizuje chladnokrevnost, nebezpečí a hlavně větší profesionalitu! Typický Leonovský westernový hrdina! Charismatický hromotluk Mario Adorf tu hraje pasáka, ale spíše obětního beránka Lucu Canali, který je obviněn ze zmizení dodávky heroinu, má být tedy pronásledován a zabit, nicméně vše se trochu zamotá a nakonec se mstí hlavně on. Oproti prvnímu dílu velká změna ale jako herec naprostá jednička především v jedné scéně, kde je téměř na pokraji fyzického ale i psychického zhroucení. Slavný režisér Quentin Tarantino byl Dileovým stylem hodně ovlivněný, ostatně je to vidět i v jeho kultovce "PULP FICTION", kde byl také podobný černo-bílý najatý tým, který však měl daleko propracovanější charaktery. Z filmu bych vyzdvihl především jeho agresivní kameru a opravdu parádní, technicky dobře zvládnutou realistickou scénu pronásledování. Ano, je v ní Mario Adorf a jeden najatý vrah, za tuto scénu by zasloužil Oscara! Jeho extrémní herectví zde je téměř na pokraji psychického a fyzického zhroucení..Držet se zuby nehty na předku auta nebo rozbít hlavou přední sklo to sem zatím nikde a u nikoho v tak efektivním pojetí neviděl. Vrcholná scéna zúčtování na vrakovišti je taky napínavá, zvláště když se vám pod nohy jako Mariu Adorfovi připlete malý kotě, do poslední chvíle však nevíte kdo s koho a tak to má být. Stále fantastický, vzrušující ale i zábavný zločinecký film, který stále hravě strčí do kapsy některé americké gangsterské filmy, avšak z mého pohledu už není tak oslnivý a mistrovský jak jeho předchůdce Milano Calibro 9. Komentář zde jako druhý v pořadí. (16.11.2009)

Taková spaghetti-gangsterka, která navzdory svému stáří s přehledem přeplivne aspoň 90% soudobé produkce stejného žánru, má spád, je napínavá a konec není zcela předvídatelný. Mario Adorf zde sice hraje pěkného parchanta, ale nakonec mu našinec musí fandit už kvůli jeho nedokonalosti. Jeho protivníci totiž dokonalí jsou. Jsou chladní, kontrolují své emoce, ba spíše jsou již emočně trakřka mrtví, zůstala jim jen chamtivost a pýcha. Americký boss instruující zabijáky činí tak vyrovnaně, jako by ani nemluvil o vraždě, ale o nepodařené investici, kterou je třeba zachránit. Konečně svým zjevem také připomíná spíše žoviálního bankéře (bankstera) než nějakého Al Caponeho. Klidně si ho lze představit jako protagonistu nějaké charitativní akce či jako prominentního návštěvníka kostela. Sami zabijáci jsou také dokonalí - chladní a výkonní. A představitelé italského organizovaného zločinu jsou více méně stejní, snad jen trochu provinciálnější a buranštější. Adorfův pasák ještě takto citově neatrofoval, ještě je schopen cítit lásku a přátelství, což jej činí lidštějším, ale také, z hlediska průmyslu zločinu, zranitelnějším, je to sice těžký hříšník, ale jeho protivníci jsou již pekla zplozenci . (15.09.2011)