V nultom bode (S03E03)

Ech, to jsem si zase jednou naběhl. Nudná detektivka britského televizního střihu, která sice není tak obludně blbá jako ty německé (opora v románové předloze slovutné Agathy Christie má svou váhu), ale přesto je dost utahaná, neřku-li nudná. Neříkám, Geraldine McEwan je dobrá babka a její mimoděčný způsob řešení případů má svůj senilní půvab, další herce se podařilo sehnat také slušné (Sands, Burrowsová), ale celkově to chtělo zrychlit tempo a zkusit to trochu jinak natočit, protože je to pořád jedno a to samé, jak přes kopírák. 40% (14.09.2009)

Velmi povedený díl, který s divákem mává a mává, až si nakonec myslí, že to vše odhalil mnohem dřív než samotná Slečna Marplová, ale to by to nebyla ona, aby nebyla vždy o krok na před. Stejně to bylo úplně jinak a i když jsme měli nápovědu v podobně vrozené vady, tak stejně všichni měli něco :). ... Tenis, golfová hůl, koule u krbu, rukavice od krve, zvonek u služebné, výtah mimo provoz, luk a šíp, krásná manželka. (06.12.2014)

Ta stará všetečná dáma se rozhodla navštívit svou starou známou a hned se stala nějaká vražda. Člověk by si myslel, že je slečna Marplová přitahuje jako magnet. Já jsem nevědala, že umí také malovat. To byla pro mě novinka. Jak je u mě normální, tak jsem jako vraha tipovala někoho jiného, ale musím říct, že ten vrah to měl velmi chytře naplánované a jak všichni dobře víme, tak žádný zločin není dokonalý. Geraldine McEwan je jako slečna Marplova bezchybná. Vypadá křehce a mozek jí pracuje na plné obrátky. (01.09.2011)

Zatiaľ najslabší diel v spojitosti so slečnou Marplovou. Krimi pointa mi prišla až príliš zamotaná a chaotická a jej odhalenie si vyžadovalo veľa na hlavu postavených detailov. Z tohto pohľadu mi finálne odhalenie páchateľa ako i jeho prevedenie vraždy prišlo skôr úsmevné ako prekvapivé. No na druhú stranu tento diel dýcha výbornou atmosférou všeobecného podozrievania, čo určite nebolo na zahodenie. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (19.11.2017)

Tak za prvé, Columba znesiem. Je koncipovaný na logicko-nelogickom kontraste princípov, kedy v jednom slede pozorujeme vrtkavú hranu : vyšetrovateľ-podozrivý-obeť. V tejto oblasti kognitívnej periférie razom hľadáme, tŕpneme, objavujeme i fantazírujeme dôsledky udalostí a celoplošne mi to pôsobí akosi organicky elegantne. Zato v týchto francúzskych resp. britských vyšetrovačkách zápasím s určitými predsudkami. Myslím v konštruktívnom duchu. Celé tieto kvázi intelektuálne debaty a slovné hračky v tak závažných veciach, ktorými postavy čelia a ako na nich reagujú, mi prídu dosť cudzie, odťažité a nevierohodné. Nedokážem sa cez to preniesť a Marpleovský kľúč rozlúšťovania je toho jasným dôkazom. (09.03.2015)